Jules Verne
Tajemný hrad v Karpatech : (Le château des Carpathes) : román

1924 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Román se odehrává na tajemném polozříceném hradě v transylvánských Karpatech, opředeném strašidelnými pověstmi pověrčivého lidu z blízké karpatské vesnice Verst, který je přesvědčen, že na hrad se vrátil jeho pán Čort . Z hradu totiž stoupá dým a v noci se v něm objevují tajemná světla. Lidé ale netuší, že tyto úkazy v…ytváří na příkaz nového majitele hradu barona Rudolfa Gortze jeho společník, geniální, ale zneuznaný fyzik Orfanik, aby oba v klidu mohli provádět své pokusy a odradili obyvatele vesnice od návštěvy hradu. Orfanik tak například promítal obrazy příšer na oblaka, strašil vesničany zvukem sirén na stlačený vzduch a vstupní bránu hradu opatřil elektrickou ochranou. Na tu doplatil především všetečný lesník Nik Dek, když se s vesnickým doktorem Patakem pokusil proniknout na hrad. Křeč mu tak zkroutila prsty, že se nemohl elektricky nabitého kování brány pustit. Doktor Patak byl mezitím přichycen za cvočky v botách magnetickou deskou uloženou v zemi a nemohl se hnout z místa.K dalším Orfanikovým vynálezům patřilo odposlouchávací zařízení, díky kterému mohl baron Gortz slyšet rozhovory návštěvníků hostince U krále Matyáše ve Verstu, aniž by opustil pracovnu ve svém hradu. Stejným zařízením mohl Gortz návštěvníky hostince také oslovovat a zrazovat je před zkoumáním zříceniny.

Zmíněné události zaujaly krajem projíždějícho hraběte Franze Teleka, a to především proto, že se dozvěděl, že na cimbuří hradu se objevuje silueta zpívající operní pěvkyně. Šlo o zpěvačku Stillu, do které byli baron Gortz i hrabě Telek kdysi v Itálii zamilováni, a která tragicky zemřela na srdeční záchvat. Nyní je hrabě Telek přesvědčen, že Stilla nezemřela, ale byla baronem Gortzem unesena. Hraběti se podaří proniknout do hradu, ale tam ho baron Gortz uvězní. Gortz totiž Teleka zuřivě nenávidí, neboť ho viní ze Stilliny smrti. Chce hrad vyhodit i s Telekem do povětří a tak se pomstít... Román se odehrává na tajemném polozříceném hradě v transylvánských Karpatech, opředeném strašidelnými pověstmi pověrčivého lidu z blízké karpatské vesnice Verst, který je přesvědčen, že na hrad se vrá…til jeho pán Čort . Z hradu totiž stoupá dým a v noci se v něm objevují tajemná světla. Lidé ale netuší, že tyto úkazy vytváří na příkaz nového majitele hradu barona Rudolfa Gortze jeho společník, geniální, ale zneuznaný fyzik Orfanik, aby oba v klidu mohli provádět své pokusy a odradili obyvatele vesnice od návštěvy hradu. Orfanik tak například promítal obrazy příšer na oblaka, strašil vesničany zvukem sirén na stlačený vzduch a vstupní bránu hradu opatřil elektrickou ochranou. Na tu doplatil především všetečný lesník Nik Dek, když se s vesnickým doktorem Patakem pokusil proniknout na hrad. Křeč mu tak zkroutila prsty, že se nemohl elektricky nabitého kování brány pustit. Doktor Patak byl mezitím přichycen za cvočky v botách magnetickou deskou uloženou v zemi a nemohl se hnout z místa.K dalším Orfanikovým vynálezům patřilo odposlouchávací zařízení, díky kterému mohl baron Gortz slyšet rozhovory návštěvníků hostince U krále Matyáše ve Verstu, aniž by opustil pracovnu ve svém hradu. Stejným zařízením mohl Gortz návštěvníky hostince také oslovovat a zrazovat je před zkoumáním zříceniny.

Zmíněné události zaujaly krajem projíždějícho hraběte Franze Teleka, a to především proto, že se dozvěděl, že na cimbuří hradu se objevuje silueta zpívající operní pěvkyně. Šlo o zpěvačku Stillu, do které byli baron Gortz i hrabě Telek kdysi v Itálii zamilováni, a která tragicky zemřela na srdeční záchvat. Nyní je hrabě Telek přesvědčen, že Stilla nezemřela, ale byla baronem Gortzem unesena. Hraběti se podaří proniknout do hradu, ale tam ho baron Gortz uvězní. Gortz totiž Teleka zuřivě nenávidí, neboť ho viní ze Stilliny smrti. Chce hrad vyhodit i s Telekem do povětří a tak se pomstít...

Vyberte kus s kódem BREZEN26: 269 Kč

Stav

Dobrý

Lepené u předsádky, vazba drží, lepené ještě na prvních pár stranách, nafoceno

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	499 Kč
	Stav Dobrý Lepené u předsádky, vazba drží, lepené ještě na prvních pár stranách, nafoceno	Skladem pro e-shop	299 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, Lepené u předsádky, vazba drží, lepené ještě na prvních pár stranách, nafoceno
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	148
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Léon Benett
Překladatel:	František Serafínský Procházka
Edice:	Romány Jul. Vernea
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 3. 2026 13:29
Číslo položky:	1646976

O autorovi

Jules Verne

Jules Gabriel Verne byl francouzský spisovatel dobrodružné literatury. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Jeho knihy jsou dodnes oblíbeny hlavně mezi mládeží. Je po něm pojmenován kráter Jules Verne na odvrácené straně Měsíce. Jules Gabriel Verne se narodil 8. února 1828 v domě číslo 4 v ulici Olivier-de-Clisson na ostrůvku Île Feydeau ve městě Nantes jako první z pěti dětí pařížského právníka Pierra Vernea a Sophie Allote de la Fuÿe, která pocházela z nantské rodiny námořníků. Jules měl mladšího bratra Paula a tři sestry: Annu , Mathildu a Marii . V roce 1834 byl poslán do penzionátu při škole, kterou vedla paní Sambinová. O rok později nastoupil s bratrem do školy Saint-Stanislas, která byla vedena v přísném katolickém duchu. Byl velmi nadaným žákem – obdržel několik ocenění, např. za zeměpis, latinu či řečtinu. Další roky školy strávil v semináři Saint-Donatien, který popsal ve svém nedokončeném románu Kněz v roce 1839 . Roku 1839 se nechal – dle legendy – najmout ve věku jedenácti let jako plavčík na loď do Indie, jeho rodiče to však zjistili a cestě zabránili. Údajně chtěl splnit slib a dovézt sestřenici Caroline Tronsonové korálový náhrdelník. Otci musel slíbit, že od této doby bude cestovat jen ve svých snech. Dle jeho vzpomínek však tato legenda nemusí být úplně mimo realitu – údajně nastoupil na palubu plachetnice, důkladně ji prozkoumal a vše si „osahal“. Mezi lety 1844 a 1846 navštěvoval s bratrem Paulem Lycée Royal . Maturitu složil 29. července 1846 v Rennes. Roku 1847 odjel Jules na žádost otce do Paříže studovat práva. Zamiloval se do Rose Herminie Arnaud Grossetière a začal skládat první básně, ve kterých ji opěvoval. Idylka měla bohužel krátké trvání – rodiče Herminie těžce snášeli, že o ni má zájem mladý student bez jisté budoucno...

Více od autora