Vladimír Šindelář, Leopold Wohlschlager
Syn pražského kata : ze vzpomínek kata Leopolda Wohlschlägera

2006 | Nakladatelství Regia

Kniha Syn pražského kata volně navazuje na vzpomínkovou knížku Paměti pražského kata, kterou vydalo nakladatelství Regia roku 2004. Po smrti pražského popravčího mistra Pipergera se roku 1888 ujal této pochmurné funkce katův nevlastní syn Leopold Wohlschläger, jenž prožil ve službách spravedlnosti čtyřicet let a zažil …přitom i vážné společenské a státní změny. Po vzniku samostatné Československé republiky totiž i nový stát občas potřeboval katovy služby, a tak popravčí mistr Wohlschläger do roku 1928, kdy odešel na zasloužený odpočinek, poslal na onen svět i několik loupežných vrahů. Dnes už jména jako Ludvík Novák, Jindřich Bažant nebo František Sandtner veřejnosti mnoho neřeknou, ale ve dvacátých letech minulého století to byly aféry, které doslova hýbaly tehdejším veřejným míněním. V knize Syn pražského kata byla použita jednak původní upravená katova vzpomínková knížka z roku 1929, a dále i ohlasy tehdejších novin a celá řada dobových fotografií a kreseb. Nahlédněte tedy s námi do časů sice minulých, ale přesto nijak závratně vzdálených, do časů našich prababiček, kdy zločin stejně jako dnes vzrušoval tehdejší veřejnost, ale nad hlavami těch nejbrutálnějších pachatelů se vznášel zlověstný stín šibenice. Kniha Syn pražského kata volně navazuje na vzpomínkovou knížku Paměti pražského kata, kterou vydalo nakladatelství Regia roku 2004. Po smrti pražského popravčího mistra Pipergera se roku 1888 ujal tét…o pochmurné funkce katův nevlastní syn Leopold Wohlschläger, jenž prožil ve službách spravedlnosti čtyřicet let a zažil přitom i vážné společenské a státní změny. Po vzniku samostatné Československé republiky totiž i nový stát občas potřeboval katovy služby, a tak popravčí mistr Wohlschläger do roku 1928, kdy odešel na zasloužený odpočinek, poslal na onen svět i několik loupežných vrahů. Dnes už jména jako Ludvík Novák, Jindřich Bažant nebo František Sandtner veřejnosti mnoho neřeknou, ale ve dvacátých letech minulého století to byly aféry, které doslova hýbaly tehdejším veřejným míněním. V knize Syn pražského kata byla použita jednak původní upravená katova vzpomínková knížka z roku 1929, a dále i ohlasy tehdejších novin a celá řada dobových fotografií a kreseb. Nahlédněte tedy s námi do časů sice minulých, ale přesto nijak závratně vzdálených, do časů našich prababiček, kdy zločin stejně jako dnes vzrušoval tehdejší veřejnost, ale nad hlavami těch nejbrutálnějších pachatelů se vznášel zlověstný stín šibenice.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	263
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086367606
ISBN:	9788086367606
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 11. 2024 14:32
Číslo položky:	1066062

O autorech

Vladimír Šindelář

Narozen v Písku 2. května 1959, v současné době žije a pracuje v Milevsku. Původně vyučený typograf, po skončení základní vojenské služby a krátkém působení v milevské tiskárně se pak znovu do vojenského sukna ještě na nějaký čas vrátil – působil jako praporčík v další službě v Táboře, kde řídil jedno z oddělení vojenské tiskárny. Po odsloužení vojenského závazku pracoval v letech 1987 – 97 v oddělení propagace píseckého Jitexu a od roku 2000 působí v Milevském muzeu, nejprve jako správce fondu militárií, od července 2004 jako ředitel muzea. Odborné znalosti si prohloubil studiem Střední knihovnické školy v Brně, kterou ukončil roku 1991. Už od mládí se živě zajímal o staré zbraně a šerm. Jeho šermířské začátky se datují od roku 1974, kdy začal šermovat v píseckém oddíle sportovního šermu. Už krátce poté se však stal zakládajícím členem skupiny historického šermu Kavalír z Týna nad Vltavou a roku 1977 jej nacházíme v řadách písecké šermířské skupiny rival, kde působil do roku 1989. Ukázkám starého renesančního šermu se při občasných vystoupeních svého souboru Collegium 1570 věnuje až dodnes. Kromě těchto aktivit působil zejména v osmdesátých a devadesátých letech minulého století v brněnském klubu vojenské historie. Zde se v uniformě příslušníka rakouského granátnického pluku č. 1 Kaiser účastnil celé řady rekonstrukcí napoleonských bitev doma i v zahraničí . V osmdesátých letech se rovněž začal zabývat dějinami katů a poprav, hrdelního práva a staré justice. V rámci své muzejní činnosti koná po celém jihočeském regionu přednášky na historická témata: dějiny katů a poprav, staré válečnictví, ale třeba i dějiny odívání nebo historii stolování a vaření. Publikovat začal počátkem osmdesátých let, nejprve v regionálním tisku . Jeho články o zbraních se záhy začaly objevovat např. v časopise ABC vědy a techniky mládeže, ve Střelecké revui, ve St...

Více od autora