Čeněk Hevera
Švýcarsko: jeho ústava, jeho vláda, jeho samospráva + Dobrodružství tří Rusův a tří Angličanův v jižní Africe + Česká válka od r. 1618 do roku 1622

1875 | Nakladatelství Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých

Matice lidu ; roč. 9, č. 1, . Matice lidu ; roč. 9, č. 1, .

Obsažené svazky:

Dobrodružství tří Rusův a tří Angličanův v jižní Africe..., román Julia Vernea 1875 (160 s.)
Česká válka od r. 1618 do roku 1622, historicko-vojenská studie 1875 (215 s.)
Švýcarsko, jeho ústava : jeho vláda : jeho samos... 1875 (138 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

pár stránek volně, razítko

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Dobrý pár stránek volně, razítko	Skladem pro e-shop
Stav Mírně opotřebená thiny na hřbetu, zašlé stránky, listy podel přízky zvlněné, neslepené, Předsádky s flíčky	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~1 099 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý, pár stránek volně, razítko
Poznámka:	tři díla v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	160 + 215 + 138
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jan Vincenc Diviš
Edice:	9, 9. svazek ed. 9, 9. svazek ed. Matice lidu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 5. 2026 11:12
Číslo položky:	1761791

O autorech

Jules Verne

Jules Gabriel Verne byl francouzský spisovatel dobrodružné literatury. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Jeho knihy jsou dodnes oblíbeny hlavně mezi mládeží. Je po něm pojmenován kráter Jules Verne na odvrácené straně Měsíce. Jules Gabriel Verne se narodil 8. února 1828 v domě číslo 4 v ulici Olivier-de-Clisson na ostrůvku Île Feydeau ve městě Nantes jako první z pěti dětí pařížského právníka Pierra Vernea a Sophie Allote de la Fuÿe, která pocházela z nantské rodiny námořníků. Jules měl mladšího bratra Paula a tři sestry: Annu , Mathildu a Marii . V roce 1834 byl poslán do penzionátu při škole, kterou vedla paní Sambinová. O rok později nastoupil s bratrem do školy Saint-Stanislas, která byla vedena v přísném katolickém duchu. Byl velmi nadaným žákem – obdržel několik ocenění, např. za zeměpis, latinu či řečtinu. Další roky školy strávil v semináři Saint-Donatien, který popsal ve svém nedokončeném románu Kněz v roce 1839 . Roku 1839 se nechal – dle legendy – najmout ve věku jedenácti let jako plavčík na loď do Indie, jeho rodiče to však zjistili a cestě zabránili. Údajně chtěl splnit slib a dovézt sestřenici Caroline Tronsonové korálový náhrdelník. Otci musel slíbit, že od této doby bude cestovat jen ve svých snech. Dle jeho vzpomínek však tato legenda nemusí být úplně mimo realitu – údajně nastoupil na palubu plachetnice, důkladně ji prozkoumal a vše si „osahal“. Mezi lety 1844 a 1846 navštěvoval s bratrem Paulem Lycée Royal . Maturitu složil 29. července 1846 v Rennes. Roku 1847 odjel Jules na žádost otce do Paříže studovat práva. Zamiloval se do Rose Herminie Arnaud Grossetière a začal skládat první básně, ve kterých ji opěvoval. Idylka měla bohužel krátké trvání – rodiče Herminie těžce snášeli, že o ni má zájem mladý student bez jisté budoucno...

Více od autora

Ferdinand Čenský

Ferdinand Antonín Čenský byl nedobrovolně český vojín, později důstojník v rakouské armádě, překladatel němčiny, italštiny, polštiny, spisovatel, novinář. Profesor českého jazyka a literatury na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě . Osm let učitel mladého Ferdinanda D´Este a jeho bratra. Posmrtně mu byl udělen predikát Čenský z Činova. Pocházel z rodiny obchodníka a obecního starosty. Studoval na gymnáziích na Starém Městě pražském a v Německém Brodě a filozofii v Praze. Profesorem mu byl Jan Pravoslav Koubek, seznámil se s Karlem Havlíčkem Borovským. Už jako student přispíval do časopisů. Stal se spoluredaktorem studentského týdeníku Růže, jehož šéfredaktor V. P. Kleinert ho zkontaktoval s Vávrou Haštalským. To mu umožnilo psát do Večerního listu, Včely a Pražských novin. Jeho novinářská kariéra skončila roku 1851. Tehdy zemřel Augustin Smetana a Čenský o něm napsal životopisný článek, který vyvolal velkou nelibost úřadů. Večerní list byl zastaven a Čenský po osmiměsíční vyšetřovací vazbě odveden na vojnu k 11. pěšímu pluku, který měl sídlo v Písku. Pochodoval s ním třicet dní přes Jindřichův Hradec, Plzeň, Cheb, Hof a Bamberk do Mohuče , kde následovala tvrdá cvičení v nezdravém prostředí. Kvůli prachu na cvičišti tam onemocnělo na oči 800 vojáků. Čenský ale vydržel a získal si důvěru vojáků i velitelů. Roku 1853 byl povýšen na desátníka, 1854 na šikovatele. Svěřili mu vedení transportu do Itálie. Ve volném čase se učil vlámsky a italsky, překládal a pod pseudonymi psal články do pražských a brněnských novin. Roku 1853 na sebe upozornil uspořádáním několika českých divadelních představení ve Frankfurtu; Protože všichni účinkující byli vojáci, hráli v nich muži i ženské role. V roce 1856 byl převelen do Itálie, kde sloužil postupně ve městech Ferrara, Bologna a Benátky. V roce 1859 bojoval u Cremony, Pavii, Melegnana i Solferina. V době mí...

Více od autora