Pavel Hamerník, Martin Štefko, Jan Rataj, Jaroslav Sommer, Jan Kober, Jan Werner, Vojen Güttler, Katarína Zavacká, Jakub Kapičiak, Matěj Stropnický
Svoboda projevu? : současné otázky nad jejím omezováním

2021 | Nakladatelství Doplněk

Svoboda projevu nebo nedostatek svobody projevu jsou horkým společenským tématem naší současnosti. Podobně tomu však bylo i v minulosti. Kniha přináší ve svých dvanácti kapitolách mezioborový pohled na současnost a předchozí vývoj svobody projevu i jejího omezování. Zkoumá také řadu souvisejících otázek, například post…avení médi í a novinářů či náboženství v moderní společnosti anebo problém tabuizace určitých témat právními předpisy a tím jejich vylučování z veřejné rozpravy. Čtenář se dozví o prvorepublikové cenzuře tisku či divadla, anebo o rozsáhlém tažení proti svobodě tisku za druhé republiky, kdy bylo propuštěno mnoho novinářů a zastaveno devatenáct stovek novin a časopisů. Kniha přibližuje společensky živou problematiku regulace svobody projevu při sportovních akcích. Podrobně se věnuje otázkám spojeným s konflikty svobody projevu a různých náboženství v zahraničí i u nás. Detailně zkoumá rovněž okolnosti vzniku předpisů, snažících se ve veřejném prostoru tabuizovat homosexualitu v Rusku. Kniha kriticky přibližuje vybrané případy soudního rozhodování o otázkách svobody projevu, stejně jako problematiku svobody projevu zaměstnanců. Svoboda projevu nebo nedostatek svobody projevu jsou horkým společenským tématem naší současnosti. Podobně tomu však bylo i v minulosti. Kniha přináší ve svých dvanácti kapitolách mezioborový pohled n…a současnost a předchozí vývoj svobody projevu i jejího omezování. Zkoumá také řadu souvisejících otázek, například postavení médi í a novinářů či náboženství v moderní společnosti anebo problém tabuizace určitých témat právními předpisy a tím jejich vylučování z veřejné rozpravy. Čtenář se dozví o prvorepublikové cenzuře tisku či divadla, anebo o rozsáhlém tažení proti svobodě tisku za druhé republiky, kdy bylo propuštěno mnoho novinářů a zastaveno devatenáct stovek novin a časopisů. Kniha přibližuje společensky živou problematiku regulace svobody projevu při sportovních akcích. Podrobně se věnuje otázkám spojeným s konflikty svobody projevu a různých náboženství v zahraničí i u nás. Detailně zkoumá rovněž okolnosti vzniku předpisů, snažících se ve veřejném prostoru tabuizovat homosexualitu v Rusku. Kniha kriticky přibližuje vybrané případy soudního rozhodování o otázkách svobody projevu, stejně jako problematiku svobody projevu zaměstnanců.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	431
Jazyk:	česky , slovensky
ISBN10:	8072393456
ISBN:	9788072393459
Edice:	26. svazek ed. 26. svazek ed. Společensko-ekologická edice
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	9. 7. 2024 9:12
Číslo položky:	901413

O autorech

Jan Rataj

Jan Rataj byl rakouský a český zemědělec a politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, jeden ze zakladatelů České agrární strany. Absolvoval nižší reálku v Písku, vyšší reálku absolvoval roku 1874 v Linci . Profesně potom působil jako rolník v rodné Vráži. V letech 1880–1883 byl starostou této obce . Byl předsedou hospodářského spolku v Písku. Koncem století se uvádí jako člen okresní školní rady a člen okresního zastupitelstva v Písku . Zasedal v kuratoriu lesnického učiliště v Písku. Koncem 80. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1889 byl zvolen v kurii venkovských obcí do Českého zemského sněmu. Politicky patřil tehdy k mladočeské straně. Roku 1889 ovšem založil spolu s Alfonsem Ferdinandem Šťastným a s rolníkem Junem Selskou jednotu, později Sdružení českých zemědělců, které se ještě před koncem století vyvinulo v samostatnou Českou agrární stranu. Mandát v zemském sněmu obhájil ve volbách v roce 1895 a uvádí se již jako agrárník. Za ně zde byl opětovně zvolen i ve volbách v roce 1901. Zasedal v české sekci zemské zemědělské rady a byl i členem zemské železniční rady. Zasedal i v Říšské radě , kam usedl 20. října 1898 místo Jana Vašatého za kurii venkovských obcí, obvod Písek, Strakonice atd. Mandát obhájil za stejný obvod i ve volbách roku 1901. Zvolen byl rovněž ve volbách roku 1907, konaných již podle všeobecného, rovného volebního práva, kdy byl zvolen v obvodu Čechy 067. Zasedal pak v poslaneckém Klubu českých agrárníků. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1911. Na Říšské radě zastával od roku 1901 funkci historicky prvního předsedy samostatného poslaneckého Klubu ...

Více od autora