Tomáš Garrigue Masaryk
Světová revoluce - za války a ve válce 1914-1918

2005 | Nakladatelství Masarykův ústav AV ČR

Světová revoluce je poslední velkým spisem T. G. Masaryka a v jistém smyslu bilancí jeho celoživotních ideově politických východisek, postojů a snah. Podává memoárové svědectví o autorově činnosti v čele československého zahraničního odboje za první světové války, o peripetiích zápasu za samostatnou Československou rep…ubliku, ale obsahuje i jeho dějinně filosofické, politologické a státovědecké úvahy o charakteru světové války a historických změn, které způsobila, o myšlenkových a politických koncepcích, jež se v ní střetly, o poválečném uspořádání světa i o ideji a poslání nově vzniklého československého státu. Masaryk zaznamenává podstatné události a děje, jichž se aktivně účastnil, a vedle vlastní role se snaží hodnotit i úlohu dalších odbojových protagonistů. Válku analyzuje jako boj demokracie s teokracií, státotvorné ideje národního sebeurčení s aristokraticko-dynastickým pojetím státu, zabývá se rozdílem mezi válkou útočnou a obrannou, zamýšlí se nad zásadami mírových vztahů mezi státy, nad mravní převýchovou národů i různými národními kulturami a jejich kriterii lidství. Formuluje též základy československé státní filosofie a v závěrečném oddíle knihy vykládá a objasňuje svoji koncepci demokracie a humanity. Světová revoluce vyšla poprvé v červenci 1925 a vzbudila značný ohlas – kladný i polemický – jak v Československu, tak v zahraničí. V meziválečném období se dočkala ještě dvou českých a řady cizojazyčných vydání., na další českou reedici pak čekala téměř sedmdesát let. Současné, v pořadí čtvrté vydání, realizované v rámci Spisů T. G. Masaryka a připravené prof. dr. Jindřichem Srovnalem, má charakter kritické edice. V obsáhlé ediční poznámce přehledně shrnuje historii vzniku díla, ohlasy jeho prvního českého vydání i některých překladů a poté zachycuje textové rozdíly mezi jednotlivými českými edicemi. Přináší též podrobné vysvětlivky k celému spisu a obsahuje rozsáhlý jmenný rejstřík s řadou detailních biografických údajů. Světová revoluce je poslední velkým spisem T. G. Masaryka a v jistém smyslu bilancí jeho celoživotních ideově politických východisek, postojů a snah. Podává memoárové svědectví o autorově činnosti v č…ele československého zahraničního odboje za první světové války, o peripetiích zápasu za samostatnou Československou republiku, ale obsahuje i jeho dějinně filosofické, politologické a státovědecké úvahy o charakteru světové války a historických změn, které způsobila, o myšlenkových a politických koncepcích, jež se v ní střetly, o poválečném uspořádání světa i o ideji a poslání nově vzniklého československého státu. Masaryk zaznamenává podstatné události a děje, jichž se aktivně účastnil, a vedle vlastní role se snaží hodnotit i úlohu dalších odbojových protagonistů. Válku analyzuje jako boj demokracie s teokracií, státotvorné ideje národního sebeurčení s aristokraticko-dynastickým pojetím státu, zabývá se rozdílem mezi válkou útočnou a obrannou, zamýšlí se nad zásadami mírových vztahů mezi státy, nad mravní převýchovou národů i různými národními kulturami a jejich kriterii lidství. Formuluje též základy československé státní filosofie a v závěrečném oddíle knihy vykládá a objasňuje svoji koncepci demokracie a humanity. Světová revoluce vyšla poprvé v červenci 1925 a vzbudila značný ohlas – kladný i polemický – jak v Československu, tak v zahraničí. V meziválečném období se dočkala ještě dvou českých a řady cizojazyčných vydání., na další českou reedici pak čekala téměř sedmdesát let. Současné, v pořadí čtvrté vydání, realizované v rámci Spisů T. G. Masaryka a připravené prof. dr. Jindřichem Srovnalem, má charakter kritické edice. V obsáhlé ediční poznámce přehledně shrnuje historii vzniku díla, ohlasy jeho prvního českého vydání i některých překladů a poté zachycuje textové rozdíly mezi jednotlivými českými edicemi. Přináší též podrobné vysvětlivky k celému spisu a obsahuje rozsáhlý jmenný rejstřík s řadou detailních biografických údajů.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	639
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086495272
ISBN:	9788086495279
Editor:	Jindřich Srovnal
Edice:	15. svazek ed. 15. svazek ed. Spisy T.G. Masaryka
Vydání:	Spisy T. G. Masaryka (15.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 12. 2021 14:51
Číslo položky:	253794

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora