Jaroslav Mareš
Svět tajemných zvířat : kryptozoologická encyklopedie

1977 | Nakladatelství Littera Bohemica

Gigantičtí hlavonožci, otazníky světa žraloků, Nessie a další jezerní příšery, olgoj chorchoj, vakovlk... První kryptozoologická encyklopedie v češtině.

Jaroslav Mareš je objevitelem největšího dravého brouka světa Manticora imperator. Svět dosud neobjevených záhadných zvířat ho doslova fascinuje, proto ho neodr…adí ani nebezpečí, které mu hrozí na jeho cestách. Vydal se za nimi do australské buše, afrických deštných pralesů či do amazonského „zeleného pekla“. Na rozdíl od jiných zoologů je přesvědčen, že ani zdaleka neznáme všechna tajemství naší planety. V téměř neprozkoumaných částech světa se mohou ukrývat podivní živočichové, o nichž nic nevíme.

Pátráním po neznámých zvířatech se zabývá kryptozoologie. Jaroslav Mareš je od roku 1983 členem Mezinárodní kryptozoologické společnosti a po záhadných tvorech pátrá. Sám říká: „Ke všem zprávám kryptozoologického charakteru je nutno přistupovat neobyčejně uvážlivě a kriticky. Přesto je jisté, že v záplavě legend, mýtů, pověstí a mnohých výmyslů jsou i zprávy pramenící z reálné existence dosud neznámých zvířat. Díky kryptozoologům bylo v poslední době objeveno několik dosud vědě neznámých zvířat, např. v Kambodži do té doby neznámý sudokopytník – saola."

Jaroslav Mareš se zajímá ještě o mnoho záhadných tvorů, např. australského vakovlka nebo údajného obrovského žraloka niuhi z oblasti Havajských ostrovů. Proto je stále na cestách a říká: „život vidím jako dobrodružství poznávání“. Gigantičtí hlavonožci, otazníky světa žraloků, Nessie a další jezerní příšery, olgoj chorchoj, vakovlk... První kryptozoologická encyklopedie v češtině.

Jaroslav Mareš je objevitelem největšího… dravého brouka světa Manticora imperator. Svět dosud neobjevených záhadných zvířat ho doslova fascinuje, proto ho neodradí ani nebezpečí, které mu hrozí na jeho cestách. Vydal se za nimi do australské buše, afrických deštných pralesů či do amazonského „zeleného pekla“. Na rozdíl od jiných zoologů je přesvědčen, že ani zdaleka neznáme všechna tajemství naší planety. V téměř neprozkoumaných částech světa se mohou ukrývat podivní živočichové, o nichž nic nevíme.

Pátráním po neznámých zvířatech se zabývá kryptozoologie. Jaroslav Mareš je od roku 1983 členem Mezinárodní kryptozoologické společnosti a po záhadných tvorech pátrá. Sám říká: „Ke všem zprávám kryptozoologického charakteru je nutno přistupovat neobyčejně uvážlivě a kriticky. Přesto je jisté, že v záplavě legend, mýtů, pověstí a mnohých výmyslů jsou i zprávy pramenící z reálné existence dosud neznámých zvířat. Díky kryptozoologům bylo v poslední době objeveno několik dosud vědě neznámých zvířat, např. v Kambodži do té doby neznámý sudokopytník – saola."

Jaroslav Mareš se zajímá ještě o mnoho záhadných tvorů, např. australského vakovlka nebo údajného obrovského žraloka niuhi z oblasti Havajských ostrovů. Proto je stále na cestách a říká: „život vidím jako dobrodružství poznávání“.

Stav

Dobrý

lehké oděrky, ořízka s flíčky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, ořízka s flíčky, lehké oděrky
Vazba:	pevná
Počet stran:	236 s. : il
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085916169
ISBN:	9788085916164
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 1. 2025 22:29
Číslo položky:	1107167

O autorovi

Jaroslav Mareš

Jaroslav Mareš byl český divadelní, filmový a rozhlasový herec. Narodil v jihočeském Husinci v rodině písmomalíře a lakýrníka. Otec se na přelomu dvacátých a třicátých let rozhodl odejít na nábor do francouzského Vernonu a později pracoval v Rouenu ve velkých loděnicích. Rodina se za ním za půl roku přistěhovala do Francie, matka zde však krátce po příjezdu zemřela na tuberkulozu. Jaroslav strávil rok v sirotčinci a v roce 1931 se s otcem vrátili zpět do Husince. Otec se znovu oženil, Jaroslav měl celkem dvě sestry. Chvíli pak žili v Českém Brodě a později v Praze. Zde se Jaroslav vyučil strojním zámečníkem. Již před válkou hrál v dětském věku s pražskými strašnickými ochotníky divadlo a později vystupoval v souboru Aragon . Po druhé světové válce se začal divadlu věnoval coby plný profesionál, nejprve působil ve Studiu 5. května při činohře Divadla 5. května, od roku 1948 do roku 1951 v Divadle filmového studia , v obou těchto souborech často vystupoval na různých estrádách. Od roku 1952 do roku 1988, kdy odešel do důchodu, byl členem činoherního souboru Národního divadla v Praze. Během svého působení v Národním divadle v Praze nastudoval role ve více než sto uváděných inscenacích. Na některých navíc spolupracoval i jako asistent režiséra a autor libreta. Naposledy se objevil na jevišti na Nové scéně v repríze inscenace Jegor Bulyčev a jiní od Maxima Gorkého v režii Františka Laurina dne 8. května 1988. Zpočátku jeho kariéry se jednalo o poměrně vyhledávaného herce, způsoboval to patrně jeho chlapecký vzhled a vážné vystupování. Od konce čtyřicátých let až do šedesátých let 20. století vytvořil poměrně mnoho zajímavých i poměrně výrazných filmových rolí nejrůznějšího charakteru, v pozdější době se ale jednalo o drobnější vedlejší a epizodní role. Svoji první filmovou roli si zahrál ve filmu Nezbedný bakalář v roce 1946. Popu...

Více od autora