Ladislav Klíma
Svět jako vědomí a nic

1928 | Nakladatelství Aventinum Štorch-Marien

Přetisk druhého vydání nakladatelství Aventinum z r. 1928.

Úryvek z předmluvy ke knize SVĚT JAKO VĚDOMÍ A NIC:

Určena skoro vesměs jen pro čtenáře,
kteří neumějí číst, n e b o l i ty, kteří čtou
chvatně, tj. bezmála všechny dnešní
čtenáře

.. Lidstvo znalo dosud boha jen ve smyslu druhém; k…de až dodnes zaznělo „bůh“, začišelo z toho hrobově bez výjimky jen rabské klanění, hrbení, plazení se, ta nevlastnější neřest člověka. Ten, jenž toto píše, první poznal Boha ve smyslu prvním; Boha, s nímž zcela totožné jest já. Pojmy bůh a já povyšují se navzájem, chemicky sloučeny, do metabožského stavu .. Přetisk druhého vydání nakladatelství Aventinum z r. 1928.

Úryvek z předmluvy ke knize SVĚT JAKO VĚDOMÍ A NIC:

Určena skoro vesměs jen pro čtenáře,
kteří neumějí číst, n e b o l i ty,… kteří čtou
chvatně, tj. bezmála všechny dnešní
čtenáře

.. Lidstvo znalo dosud boha jen ve smyslu druhém; kde až dodnes zaznělo „bůh“, začišelo z toho hrobově bez výjimky jen rabské klanění, hrbení, plazení se, ta nevlastnější neřest člověka. Ten, jenž toto píše, první poznal Boha ve smyslu prvním; Boha, s nímž zcela totožné jest já. Pojmy bůh a já povyšují se navzájem, chemicky sloučeny, do metabožského stavu ..

Stav

Mírně opotřebená

zašlá obálka, obálka s oděrkami, stránky s občasnými flíčky, razítko

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zašlá obálka, razítko, obálka s oděrkami, stránky s občasnými flíčky
Vazba:	volná brož
Počet stran:	188
Jazyk:	česky
Edice:	182. svazek ed. 182. svazek ed. Aventinum
Vydání:	II. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 4. 2025 16:40
Číslo položky:	1201430

O autorovi

Ladislav Klíma

Ladislav Klíma byl český prozaik, dramatik a básník, ale především filosof. Narodil se v Domažlicích v rodině vyučeného mlynáře, který se však místo tohoto povolání živil jako úředník v advokátní kanceláři. Klíma, od mládí zaujatý filosofií, chodil až do roku 1895 na místní gymnázium, ale v lednu toho roku byl vyloučen za hanlivý výrok o habsburské monarchii Přestoupil tedy na gymnázium do chorvatského Záhřebu, ale ani to nedokončil a roku 1904 odjel do Prahy, kde se usadil, vedl samotářský život a začal přispívat do časopisů, např. v letech 1919–21 do Tribuny a v roce 1925 do Práva lidu. Kritizoval pozitivismus a pohrdal univerzitním akademismem. Protože neměl občanské povolání, žil jednak z dědictví po příbuzných, jednak z drobných příspěvků od přátel, mezi něž patřil i básník Otokar Březina. Jeho filosofie se zakládala na solipsismu a egodeismu společně s voluntarismem a ludibrionismem . Ze světových filosofů byl ovlivněn zejména Georgem Berkeleym , Arthurem Schopenhauerem a Friedrichem Nietzschem. Od promýšlení jejich myšlenek dospěl až k přesvědčení o absolutní bezcennosti logiky, což znamenalo absolutní primát osvobozeného subjektu, jenž se tak stává svrchovaným – všemohoucím božstvem. Toto božstvo není určováno žádnou pravdou, ale naopak samo určuje, co je a co není pravda. Tímto božským subjektem se pak cítil být sám Klíma. Myslet Boha a být Bohem, to je nejvlastnější centrum Klímovy filosofie. Stav, kdy se vciťuje do pozice Boha pojmenovává egodeismus nebo deoesence . Svět pak vypadá jako nevinná hříčka jeho absolutní vůle, odtud pramení tzv. ludibrionismus, neb je známo, že si hraje (lu...

Více od autora