Knihy
Historie
Propaganda
Bedřich Utitz
Svědkové revoluce

Bedřich Utitz, Karlo Štajner, Margarete Buber-Neumann, Boris Georgijevič Bažanov, Co Dankaart, Julián Gorkin, Leopold Grünwald, Jean Van Heijenoort, Jenny Humbert-Droz, Augustín Souchy, Manès Sperber, Vittorio Vidali
Svědkové revoluce - někdejší spolupracovníci Lenina a Stalina vypovídají

1990 | Nakladatelství Orbis

Někdejší spolupracovníci Lenina a Stalina vypovídají. Někdejší spolupracovníci Lenina a Stalina vypovídají.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	195
Jazyk:	česky
ISBN10:	8023500058
ISBN:	9788023500059
Vydání:	Vyd. 2., v Orbisu 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 4. 2021 13:28
Číslo položky:	175607

O autorech

Karlo Štajner

Karlo Štajner, vlastním jménem Karl Steiner, narodil se v Rakousko-uherské monarchii , zemřel v Záhřebu , jugoslávsky revolucionář a publicista, se proslavil autobiografickou knihou 7000 dnů na Sibiři, ve které popsal své 20-leté věznění v sovětském gulagu. Jako mladý rakouský komunista byl v roce 1921 vyslán pomáhat soudruhům v Srbsku, Chorvátsku a Slovinsku, tedy v zemích tehdejšího Jugoslávského království. V důsledku policejního pronásledování odjel v roce 1932 do Sovětského svazu, do "země svých snů" , kde však byl v roce 1936 obviněn ze špionáže a stal se obětí stalinských čistek. Po 20 letech pobytu v stalinských lágrech se v roce 1956 vrátil domů, k ženě, která jej věrně čekala.

Více od autora

Bedřich Utitz

Bedřich Utitz byl český válečný veterán a novinář. Narodil se ve Vídni do židovské rodiny původem z Čech. Ve 12 letech jeho věku se rodina přestěhovala do Prahy, protože odtud pocházel jeho otec. V Praze studoval německé reálné gymnázium ve Štěpánské ulici a odmaturoval v září 1938. Dne 30. dubna 1939 emigroval přes organizaci Černá růže do Palestiny. V roce 1940 se dostal do armády a sloužil v československé jednotce. S 200. protiletadlovým plukem se účastnil obrany Tobrúku. Později jej přijali do důstojnické školy v Haifě a v roce 1943 se přesunul do Británie. Zúčastnil se v řadách Československé samostatné obrněné brigády se na podzim 1944 obléhání Dunkerque proti útočné vozbě v Oddílu kanónů. V lednu 1945 byl německou armádou při hlídce zajat a přesunut do Dunkerque. V dubnu 1945, po dvou měsících jeho zajetí, proběhla jeho výměna za německé zajatce. Po válce zamířil zpátky do Prahy a začal studovat chemii, vysokou školu ale brzy opustil. V roce 1946 nastoupil do České tiskové kanceláře a v roce 1949 do Telepressu. Po jeho rozpadu pracoval v Ústavu pro experimentální chirurgii v Krči jako knihovník a dokumentarista. Od roku 1954 pracoval v Československém rozhlasu. Začínal v německojazyčném vysílání a vypracoval se až na vedoucího ústřední redakce zahraničního vysílání. V letech 1963–1965 pracoval v americkém rozhlasovém vysílání na Kubě. Později se stal zpravodajem Čs. rozhlasu. Po návratu z Kuby vedl až do okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 německou sekci zahraničního vysílání rozhlasu. V roce 1968 zamířil do SRN, nejprve na roční neplacenou dovolenou. V roce 1969 zůstal v emigraci, kde sehnal práci na tiskovém oddělení německého ministerstva zahraničí. V roce 1971 spolu s Adolfem Müllerem založil v Kolíně nad Rýnem nakladatelství Index. Toto nakladatelství bylo zrušeno v roce 1989. Nakladatelství Index vydalo do konce 80. let na 200 ...

Více od autora