Ota Hora
Svědectví o puči : z bojů proti komunizaci Československa - II

1991 | Nakladatelství Melantrich

Obsáhlé osobní svědectví o událostech vedoucích k únorovému převratu 1948 vydal bývalý národně socialistický poslanec Ota Hora pod názvem Svědectví o puči . Hora byl před únorem 1948 členem bezpečnostního výboru parlamentu a shromažďoval informace o vyzbrojování polovojenských organizací KSČ. Mnohokrát varoval, že ozbr…ojené komunistické složky připravují převrat. Tři roky koaličního politického soužití s komunisty bylo podle Hory obdobím napětí a rostoucího pocitu bezmocnosti. Hlavní potíž byla v tom, že Sovětský svaz a jeho pátá kolona v Československu - KSČ - byly po válce nekritizovatelné, zatímco komunisté mohli volně kritizovat nekomunistické strany i západní státy.
ISBN pro soubor: 80-7023-086-X Obsáhlé osobní svědectví o událostech vedoucích k únorovému převratu 1948 vydal bývalý národně socialistický poslanec Ota Hora pod názvem Svědectví o puči . Hora byl před únorem 1948 členem bezpečnost…ního výboru parlamentu a shromažďoval informace o vyzbrojování polovojenských organizací KSČ. Mnohokrát varoval, že ozbrojené komunistické složky připravují převrat. Tři roky koaličního politického soužití s komunisty bylo podle Hory obdobím napětí a rostoucího pocitu bezmocnosti. Hlavní potíž byla v tom, že Sovětský svaz a jeho pátá kolona v Československu - KSČ - byly po válce nekritizovatelné, zatímco komunisté mohli volně kritizovat nekomunistické strany i západní státy.
ISBN pro soubor: 80-7023-086-X

Součástí souboru:

Svědectví o puči 1991 (2 sv. (323, 289 s.), 1. vyd.)

Vyberte kus

Vytvořit poptávku

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	39 Kč
Stav Dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop	39 Kč
Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 29 Kč

O knize

Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	289
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070230886
ISBN:	9788070230886
Edice:	Memoáry
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Ota Hora

Ota Hora byl český a československý politik, člen Československé strany národně socialistické, za kterou byl po válce poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, později exilový politik. Od mládí se veřejně angažoval. V rodném městě byl aktivní v Sokolu a v národně socialistické straně. Roku 1932 se stal nejmladším členem jejího ústředního výkonného výboru. Často cestoval a publikoval cestopisné črty. Za války působil v ilegální publicistice. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal formálně až do parlamentních voleb v roce 1948. V rámci strany patřil po roce 1945 mezi představitele mladé generace s napojením na studentské kruhy. Byl zvolen předsedou národně socialistické mládeže. Profiloval se kriticky k sílícímu vlivu KSČ v policii a čelil mu v bezpečnostním výboru parlamentu společně s lidoveckým poslancem Bohumírem Bunžou. V prosinci 1947 vystoupil s teorií, že Československo lze považovat za policejní stát. Po únorovém převratu v roce 1948 odešel do exilu, nejprve do západního Německa, později do Kanady, a podílel se na činnosti exilové národně socialistické strany. V rámci exilové strany představoval společně s Aloisem Čížkem mladší generaci, kriticky naladěnou vůči špičkám strany a vůči vedení Petra Zenkla. Vydával list Mladé proudy. Byl členem výkonného výboru Rady svobodného Československa a čestným předsedou Sokola v Kanadě. Získal ocenění Canadian Silver Jubilee Medal a Masarykovu cenu Československého sdružení v Kanadě za rok 1988. V roce 1990 bylo bez jeho vědomí dojednáno sloučení exilové strany s představiteli Československé strany socialistické . Roku 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1993 z...

Více od autora