Knihy
Vzácné knihy
Exil a samizdat
Bohumil Hrabal
Svědectví, KOMPLETNÍ ROČNÍK XIII.

Bohumil Hrabal: Svědectví, KOMPLETNÍ ROČNÍK XIII.

Bohumil Hrabal, Jaroslav Seifert, Václav Havel, Ludvík Vaculík, Ladislav Klíma, Pavel Tigrid, Josef Jedlička, Antonín Brousek
Svědectví, KOMPLETNÍ ROČNÍK XIII. : Čtvrtletník pro politiku a kulturu - Čísla 49-52

1975 | Nakladatelství Svědectví

Stav

Mírně opotřebená

lehce cítit po vlhkosti, zkosený hřbet, obálka s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, lehce cítit po vlhkosti, zkosený hřbet, obálka s flíčky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	763
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ladislav Sutnar
Vydáno v:	Paris
Vystaveno:	25. 5. 2025 9:54
Číslo položky:	1193518

O autorech

Bohumil Hrabal

Bohumil Hrabal, rozený Bohumil František Kilian byl český prozaik, jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů druhé poloviny 20. století. Stal se po Jaroslavu Haškovi, jehož Osudy dobrého vojáka Švejka byly přeloženy do 58 jazyků, a Karlu Čapkovi, jehož díla byla přeložena do mnoha jazyků, např. drama R.U.R. do více než 30 jazyků, třetím nejpřekládanějším českým autorem 20. století. Stálý host hospody „U Zlatého tygra“ v Praze na Starém Městě a důležitý člen tzv. Hrabalovy Sorbonny . Doživotní prezident hospodské přístolní společnosti zvané Zlatá Praha. Narodil se v Židenicích svobodné matce Marii Kilianové a důstojníkovi rakouské armády Bohumilu Blehovi , který se ovšem k otcovství nehlásil, proto byl pokřtěn Bohumil František. Do tří let žil u prarodičů v Brně. Matka pracovala jako pomocná účetní v městském pivovaru v Polné, kde se seznámila s budoucím manželem, hlavním účetním Františkem Hrabalem , za kterého se provdala v děkanském chrámu v Polné dne 7. února 1916. Dne 26. prosince téhož roku dal František Hrabal písemný souhlas s tím, aby syn jeho ženy Bohumil mohl užívat jeho příjmení. Dne 25. září se narodil Hrabalův nevlastní bratr, Břetislav Josef Hrabal. Rodiče se aktivně věnovali divadlu, kde se objevil i malý Bohumil Hrabal, když 16. května 1918 hrál v Jiráskově Vojnarce. V srpnu 1919 se čtyřčlenná rodina přestěhovala do Nymburka. Svá středoškolská léta zahájil v primě na brněnském gymnázium. První rok studia na této škole zakončil s několika nedostatečnými. Po tomto nezdaru studoval na reálce v Nymburce. Po zvládnutí prvního ročníku, pokračovalo jeho studium bez dalších zdržení až do kvarty, kde podruhé propadl. Roku 1934 odmaturoval na nymburském gymnáziu. Po další maturitě na českobrodském gymnáziu z l...

Více od autora

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu , kterou získal za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“. Navzdory komplikovaným vztahům s komunistickou mocí obdržel titul národního umělce. Patřil k prvním signatářům Charty 77. Narodil se do chudých poměrů v dnešní Bořivojově ulici čp. 816/104 na Žižkově, dnes Praha 3, a byl pokřtěn 5. října jako Jaroslav Václav. Na rodném domě je umístěna pamětní deska. Jeho otec, původně úředník, pak nepříliš úspěšný obchodník s obrazy a rámy a později dělník, byl „uvědomělým socialistou“, zatímco matka byla zbožná katolička. Seifert se o tom později vyjádřil: „Tyto protiklady mi také trochu zůstaly – v životě i v poezii.“ Během jeho dětství se rodina několikrát stěhovala po různých, vesměs nuzných, podnájmech v rámci Žižkova. Svá středoškolská studia si Seifert odbýval nejprve na c. k. vyšším gymnáziu na Žižkově v Kubelíkově ulici . Přestože patřil k bystrým žákům, svá studia nedokončil pro mnoho neomluvených hodin, které trávil vesměs touláním se po Praze, účastí na dělnických demonstracích a horlivou četbou. Od roku 1919 mu začínaly vycházet první básně v různých časopisech a novinách, např. pod patronací Josefa Hory v Právu lidu. Jeho první básnická sbírka, Město v slzách, byla vydána v roce 1921. V témže roce dvacetiletý Seifert vstoupil do právě založené Komunistické strany Československa a stal se pravidelným přispěvatelem jejího nově založeného listu Rudé právo, jímž byl až do roku 19...

Více od autora