Jiří Mahen
Šupinaté sny

1983 | Nakladatelství Československý spisovatel

Soubor povídek uspořádala Hana Mullerová
Od autorů: Jiří Mahen, Eduard Bass, Jaromír Tomeček, Stanislav Kostka Neumann, Ladislav Stehlík, Jan Kostrhun, Ota Pavel, Vladimír Kalina, Jan Vrba, Karel Čapek, Vladimír Pazourek, Jan Morávek Soubor povídek uspořádala Hana Mullerová
Od autorů: Jiří Mahen, Eduard Bass, Jaromír Tomeček, Stanislav Kostka Neumann, Ladislav Stehlík, Jan Kostrhun, Ota Pavel, Vladimír Kalina, Jan Vrba, Karel Č…apek, Vladimír Pazourek, Jan Morávek

Vyberte kus s kódem BF2025: 44 Kč

Stav

Dobrý

Skladem na prodejně

Stav Dobrý	Skladem na prodejně	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	177
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Adolf Born
Edice:	Klíč
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 3. 2024 11:23
Číslo položky:	795815

O autorovi

Jiří Mahen

Jiří Mahen, vlastním jménem Antonín Vančura , byl český básník, novinář, dramaturg, knihovník, režisér a divadelní kritik. Narodil se v rodině čáslavského krupaře Antonína Vančury a jeho manželky Elišky, rozené Chobotové. Pokřtěn byl jako Antonín Václav Josef Vančura. Rodina se v roce 1897 přestěhovala do Dubé, kde navštěvoval německou měšťanskou školu. Gymnázium studoval v Čáslavi a Mladé Boleslavi, kde roku 1902 maturoval. Již v té době se podílel na přípravě studentských časopisů, spolu se svým přítelem Rudolfem Těsnohlídkem. Dědové Vladislava Vančury a Jiřího Mahena byli bratři. Svůj rod odvozovali od zemanů Vančurů z Řehnic; tento původ inspiroval Vančuru k napsání Markéty Lazarové. Mahena inspirovala historie rodu ke hře Mrtvé moře o selské rebelii na Čáslavsku, kde byl předobrazem jeho praděd Jan Vančura. V obtížných finančních podmínkách i se zdravotními problémy studoval v Praze filozofickou fakultu, obory čeština a němčina. Spolupracoval s anarchistickým časopisem Nový kult a časopisem Moderní život, který byl tiskovým orgánem uměleckého spolku Syrinx. Seznámil se tak především s okruhem umělců scházejících se ve vile S. K. Neumanna, jako byl František Gellner, Jaroslav Hašek či Fráňa Šrámek. Státní závěrečnou zkoušku nesložil a v letech 1907–1910 učil jako suplent na reálce v Hodoníně a poté na obchodní škole v Přerově. Roku 1910 se přestěhoval do Brna, kde působil po zbytek života. V letech 1909–1919 byl redaktorem Lidových novin; odsud přešel do deníku Svoboda, v němž byl zaměstnán do roku 1936. V letech 1918–1920 působil jako dramaturg Národního divadla Brno. Od roku 1921 byl knihovníkem, později ředitelem tehdejší Veřejné knihovny města Brna. Dne 6. října 1919 v Brně uzavřel občanský sňatek s Karlou Haselmannovou . Manželství bylo bezdětné. Podle odkazu vdovy je dnes ve vilce, kde žili, knihovna a Mahenův památník. O svém manželství napsala vzpomínkovou k...

Více od autora