Milan Bauman
Štvanci touhy : jak mozek ovlivňuje lásku, milování a sex

2018 | Nakladatelství Bondy s.r.o.

Pronásleduje nás téměř na každém kroku. Jsme jejími štvanci. Bez lásky se člověk cítí sám, má strach z budoucnosti. Snad každý po ní touží a mnozí z nás prožívají samu zamilovanost jako pramen kouzelné obnovy. Jenže… Jaké procesy v hemisférách mozku probíhají, když se třeba do svého partnera zamilujeme, nebo s ním …dokonce prožijeme intimní chvíle? Víme to vůbec? Dá se to změřit? Vypátrat? I tyto otázky si klade kniha oblíbeného autora, výtečného znalce hlubin lidského mozku, s názvem V zajetí touhy. Tentokrát je zaměřena na téma, které souvisí s naší existencí a přitom je stále zahaleno řadou tajemství. Jak lidský mozek ovlivňuje nejsilnější lidský pud , aniž si to v řadě případů vůbec uvědomujeme. Vychází přitom z nejnovějších poznatků, které v tomto směru leccos odhalují, naznačují, ale v nejedné otázce i stále tápají. Jednotlivé části jsou psány pro nejširší veřejnost, lehce a srozumitelně, bez zátěže odborných výrazů a terminologie. Mimo jiné z obsahu: Překvapivý objev: erotizační centrum. Cyklická žena neboli Jekyll a Hyde v „komnatách“ mozku. Rande či flirt – mozek v pohotovosti. Co se v něm odehrává? Proč jsou nám příjemné tělesné dotyky? Může za to „hormon mazlení“? Touží někdy ženy po znásilnění? A do jaké míry? Čím je tak lákavý sex na internetu. Nevěra. Co za ní vězí? Pronásleduje nás téměř na každém kroku. Jsme jejími štvanci. Bez lásky se člověk cítí sám, má strach z budoucnosti. Snad každý po ní touží a mnozí z nás prožívají samu zamilovanost jako pramen kouzeln…é obnovy. Jenže… Jaké procesy v hemisférách mozku probíhají, když se třeba do svého partnera zamilujeme, nebo s ním dokonce prožijeme intimní chvíle? Víme to vůbec? Dá se to změřit? Vypátrat? I tyto otázky si klade kniha oblíbeného autora, výtečného znalce hlubin lidského mozku, s názvem V zajetí touhy. Tentokrát je zaměřena na téma, které souvisí s naší existencí a přitom je stále zahaleno řadou tajemství. Jak lidský mozek ovlivňuje nejsilnější lidský pud , aniž si to v řadě případů vůbec uvědomujeme. Vychází přitom z nejnovějších poznatků, které v tomto směru leccos odhalují, naznačují, ale v nejedné otázce i stále tápají. Jednotlivé části jsou psány pro nejširší veřejnost, lehce a srozumitelně, bez zátěže odborných výrazů a terminologie. Mimo jiné z obsahu: Překvapivý objev: erotizační centrum. Cyklická žena neboli Jekyll a Hyde v „komnatách“ mozku. Rande či flirt – mozek v pohotovosti. Co se v něm odehrává? Proč jsou nám příjemné tělesné dotyky? Může za to „hormon mazlení“? Touží někdy ženy po znásilnění? A do jaké míry? Čím je tak lákavý sex na internetu. Nevěra. Co za ní vězí?

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 6. 2. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	279
Jazyk:	česky
ISBN10:	8088073294
ISBN:	9788088073291
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 1. 2026 2:20
Číslo položky:	1567795

O autorovi

Milan Bauman

Milan Bauman je český rozhlasový redaktor, novinář, publicista a popularizátor vědy a techniky. Již od dětství se zajímal o astronomii. Jeho koníčkem byly také romány Julese Verna a vědecko-fantastická literatura. Zájem o pozorování hvězdné oblohy se pak proměnil v konkrétní podobu při pravidelných středečních službách na Petřínské hvězdárně, kde jako astronom-amatér působil ve funkci demonstrátora. Astronomie a počáteční éra kosmonautiky ho v roce 1960 přivedla k prvnímu kontaktu s novinářskou praxí. Spolupracoval s redakcí časopisu ABC při vedení dětských tzv. raketových posádek. Později, již jako rozhlasový pracovník do spolupráce s časopisem ABC zapojil i další své kolegy. Do Československého rozhlasu nastoupil na roční praxi 30. října 1961. Jako sedmnáctiletý elév pracoval v Hlavní redakci pro děti a mládež, v redakci vědy a techniky, jejímž vedoucím byl dr. Josef Kleibl. Zde se postupně seznamoval se základními konturami umění rozhlasového a novinářského řemesla. V únoru roku 1962 stál s ostatními kolegy z redakce u ideového zrodu proslulého přírodovědeckého magazínu pro mládež, , pořadu Meteor, jehož pravidelné vysílání bylo zahájeno o rok později – v rámci nového školního roku v září 1963. Od 1. srpna 1962 pracoval v Redakci mezinárodní spolupráce zahraničního vysílání. Po návratu z dvouleté vojenské prezenční služby opět nastoupil do zahraničního vysílání. V roce 1965 byl přijat k dálkovému studiu na Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy, kde působil do roku 1970. Poté, v letech 1970-1972 pokračoval v dálkovém rigoróznímu studiu na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. V době svého vysokoškolského studia zaměřil svou pozornost na psychologii a komunikaci. Jeho diplomová a rigorózní práce Psychologické faktory tvorby interviewu byla nakladatelstvím Novinář v roce 1973, za spoluaut...

Více od autora