Bohuslav Reynek byl český básník, malíř, grafik a překladatel. Narodil se v Petrkově u Havlíčkova Brodu jako jediný syn statkáře Bedřicha Reynka a jeho manželky Marie, rozené Divišové. Po základní škole ve Svatém Kříži navštěvoval reálku v Jihlavě. Zde se začal ovlivněn svým profesorem Maxem Eislerem zajímat o literaturu a výtvarné umění. Po maturitě studoval zemědělství na C.K. Vysoké škole technické, studia však po několika týdnech nechal a vrátil se do Petrkova. Odtud podnikl svou první cestu do Francie. V této době také začal psát své první básně . V roce 1914 se seznámil s vydavatelem Josefem Florianem ze Staré Říše, se kterým spolupracoval až do konce jeho života. Svými překlady poezie i prózy, vlastními básněmi a grafikami velmi ovlivnil mnoho staroříšských edic, zejména edici Dobré dílo. Roku 1923 odjel do Grenoblu, aby poznal autorku knihy Ta vie est là…, básnířku Suzanne Renaudovou, kterou si 13. března 1926 v Grenoblu vzal za manželku. Následujících deset let žil s rodinou, manželkou a později také se dvěma syny, narozenými v letech 1928 a 1929, střídavě ve Francii a v Petrkově, kam se nastálo vrátil až po otcově smrti, aby se ujal správy statku. Roku 1944 byli Reynkovi donuceni se vystěhovat ze statku. Po několika měsících hledání nového bydliště se celá rodina nastěhovala do Staré Říše k dětem J. Floriana, kde zůstala až do konce války. Roku 1945 se na statek vrátili, ale po komunistickém puči v roce 1948 byl Reynkův statek v Petrkově zestátněn a Reynek na něm poté pracoval jen jako zemědělský dělník až do roku 1957. V této době vzniká většina Reynkova grafického díla a dozrává také jeho osobitý básnický projev. V průběhu šedesátých let se na Reynka znovu začíná obracet pozornost mnohých mladých umělců (např. Jiří Kolář, Ivan Diviš nebo Ivan M...

Francis Jammes byl francouzský básník a prozaik, jeden z nejvýznamnějších představitelů křesťansky orientované literatury 20. století. Většinu života prožil v baskickém Béarnu. Pocházel ze starobylého rodu, byl spíše podprůměrným studentem, u maturity dokonce propadl z francouzštiny. Pracoval jako úředník. Jako básník debutoval kolem roku 1895, jeho básně okamžitě zaujaly, protože představovaly svěží a prostou alternativu k temnému a překombinovanému symbolismu té doby. Přátelil se s významnými literáty své doby a často cestoval, zejm. po severní Africe. Rád také lovil. V roce 1905 pod vlivem svého přítele Paula Claudela konvertoval ke katolicismu. Jeho básně jsou typické svou lyričností, prostotou a svěžestí, vztahují se často k prostému vesnickému prostředí. Jeho pozdější básně mají většinou náboženský námět, často jde vysloveně o básnické modlitby. Pro svou melodičnost byly často zhudebňovány. K jeho nejvýznamnějším sbírkám patří De l'Angélus de l'aube à l'angélus du soir . Vydal také celou řadu básnických próz, povídek i románů, nejvýznamnější z nich je patrně Roman du Lièvre . Většina jeho díla byla přeložena do češtiny, nejucelenějším výborem z jeho tvorby je Od rána do večera . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francis Jammes na anglické Wikipedii.