Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 371 |
Jazyky: | česky |
Edice: | V Redakci krásné literatury 39x, 3. svazek ed. Estetická knihovna 3x |
Vydání: | 1 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 3 500 ks |
Vystaveno: | út 29. srpna 2017 16:13 |
Číslo položky: | 15811 |
Soubor zahrnuje nejpodstatnější stati a časopisecké i rukopisné studie věnované otázkám obecné estetiky a srovnávací teorie umění jednotlivým oborům a problémům umění i jednotlivým českým moderním umělcům. Kniha tvoří organický, vnitřně spojený názorový celek, o kterém autor říká, že je "výsledkem práce určované od etapy k etapě jednotným směřováním noetickým". Doslov Květoslava Chvatíka hodnotí Mukařovského dílo lingvistické i obecně estetické, jeho přínos k teorii a historii českého strukturalismu a jeho otevřený dynamický systém, s kterým přistupuje k současným problémům.
Jan Mukařovský byl český estetik a literární teoretik, čelný představitel českého strukturalismu a Pražského lingvistického kroužku, akademik ČSAV. Po maturitě studoval lingvistiku na pražské univerzitě, kde studium úspěšně zakončil roku 1915 . Poté až do roku 1925 vyučoval na gymnáziu v Plzni. Od roku 1925 vyučoval na gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze. V roce 1926 spoluzakládal Pražský lingvistický kroužek, kde se brzy stal jednou z vůdčích postav. Roku 1929 se habilitoval jako docent estetiky na Karlově univerzitě. V letech 1931–1937 působil na Komenského univerzitě v Bratislavě, kde byl v roce 1934 jmenován profesorem. Řádným profesorem Univerzity Karlovy se stal v roce 1948. Po 2. světové válce se politicky angažoval ve prospěch KSČ a zřekl se svých dřívějších strukturalistických „pochybení“, což mu umožnilo, aby se v roce 1948 stal rektorem Univerzity Karlovy a zůstal jím až do roku 1954. Toto období je spojeno s vypovězením řady kvalitních pedagogů, na němž měl Mukařovský také svůj podíl. Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat. V letech 1951 – 1962 byl ředitelem Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. Od roku 1948 až do své smrti působil v mírovém hnutí, byl členem byra Světové rady míru a předsedou Československého výboru obránců míru. Napsal desítky článků, ale nikdy své myšlenky neshrnul do souborného díla. Mezi jeho nejvlivnější práce patří například studie „Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty“. Zprvu ho ovlivnil ruský formalismus, později se inspiroval sémiotikou a fenomenologií. Zabýval se problémy obecné estetiky, a to hlavně vztahem estetična k ostatním oblastem, povahou estetické funkce a hodnoty, estetických norem a významem estetična pro společnost. Rovněž se věnoval charakteru uměleckých děl, které chápe jako autonomní znak, strukturu...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem