Knihy
Beletrie
Česká literatura
Jan Neruda
Studie krátké a kratší I

Jan Neruda
Studie krátké a kratší I : 1

1952 | Nakladatelství Orbis

První svazek "Studií krátkých a kratších" nám ukazuje, jak Neruda plnil úkoly novináře a feuilletonisty. V čele knihy jsou "Trhani", zobrazující život dělníků, ne sice průmyslových, ale dělníků konajících zemní práce při stavbě tratí. Neruda zachycuje život v "Australii", jedné z kolonií ztroskotanců a společenských v…yděděnců, jež nevidí nijak romanticky, ale které líčí jako "lidi pracovné". V "Pražských obrázcích" zachycuje s velkou znalostí předmětu sociální výjevy ze soudobého života. Jsou to doklady zločinnosti a prostituce na policejních strážnicích a ve vězeních, studie pražských žebráků, popis života v pražských zastavárnách a na pražském záduší, tedy všude tam, kde se projevují důsledky rozvrstvení lidí v kapitalistickém světě na chudé a bohaté. "Studie masopustní" a "Rozjímání postní", jež tvoří poslední část knihy. ukazují nám Nerudu-feuilletonistu, Nerudu-satirika, Nerudu s jeho žerty hravými, jež se však vzápětí mění v žerty dravé. Studie tohoto odd. nejsou založeny na přímém pozorování, vyznačují se spíše znalostmi encyklopedickými , ale i jimi zaujímal Neruda svoje stanovisko k aktuál. otázkám, jejich satirickými šlehy také bojoval. První svazek "Studií krátkých a kratších" nám ukazuje, jak Neruda plnil úkoly novináře a feuilletonisty. V čele knihy jsou "Trhani", zobrazující život dělníků, ne sice průmyslových, ale dělníků konaj…ících zemní práce při stavbě tratí. Neruda zachycuje život v "Australii", jedné z kolonií ztroskotanců a společenských vyděděnců, jež nevidí nijak romanticky, ale které líčí jako "lidi pracovné". V "Pražských obrázcích" zachycuje s velkou znalostí předmětu sociální výjevy ze soudobého života. Jsou to doklady zločinnosti a prostituce na policejních strážnicích a ve vězeních, studie pražských žebráků, popis života v pražských zastavárnách a na pražském záduší, tedy všude tam, kde se projevují důsledky rozvrstvení lidí v kapitalistickém světě na chudé a bohaté. "Studie masopustní" a "Rozjímání postní", jež tvoří poslední část knihy. ukazují nám Nerudu-feuilletonistu, Nerudu-satirika, Nerudu s jeho žerty hravými, jež se však vzápětí mění v žerty dravé. Studie tohoto odd. nejsou založeny na přímém pozorování, vyznačují se spíše znalostmi encyklopedickými , ale i jimi zaujímal Neruda svoje stanovisko k aktuál. otázkám, jejich satirickými šlehy také bojoval.

Vyberte kus s kódem LETO26: 29 Kč

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop Odešleme do 27. 7.

Další varianty

Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop Odešleme do 27. 7.	~~59 Kč~~ LETO26: 29 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 27. 7.
Stav Dobrý zašlé desky	Skladem pro e-shop Odešleme do 27. 7.	LETO26: 104 Kč
Stav Dobrý 2. díl s obálkou, 1. bez	Skladem pro e-shop Odešleme do 27. 7.	LETO26: 104 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	447
Jazyk:	česky
Edice:	36. svazek ed. 36. svazek ed. Národní knihovna
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 8. 2023 8:7
Číslo položky:	620784

O autorovi

Jan Neruda

Jan Neruda byl český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik, vůdčí osobnost generace májovců. Pocházel z pražské Malé Strany, narodil se v Újezdských kasárnách. Otec Antonín Neruda byl vysloužilý dělostřelec, později trafikant. Matka Barbora, rozená Leitnerová , sama dříve ovdovělá, byla druhou manželkou vdovce Antonína Nerudy. V roce 1835 koupila matka dům v Zásmukách, kde rodina po čas žila. V roce 1838 získal otec povolení k pobytu v Praze, kde si otevřel krámek v pražském domě U Dvou slunců v Ostruhové ulici, od roku 1841 trafiku. Když otec zemřel, přestěhoval se Jan Neruda s matkou do domu U Tří černých orlů . Od roku 1841 byl žákem metropolitní školy u Sv. Víta, v letech 1842–1846 navštěvoval malostranskou německou hlavní školu. Středoškolská studia začal na malostranském gymnáziu, v letech 1851–1853 na Akademickém gymnáziu, kde maturoval. Po třech semestrech absolvoval na právnické a filozofické fakultě, během studií si přivydělával jako furýr a armádní účetní. Neukončená studia v roce 1857 opustil a učil na různých školách češtinu a němčinu. Asi od roku 1856 pracoval v redakcích německých a českých listů. V roce 1860 se stal redaktorem českého deníku Čas, ze kterého roku 1862 přešel do deníku Hlas. Hlas byl roku 1865 sloučen s Národními listy a Jan Neruda se stal až do smrti jejich fejetonistou. Spolupracoval též s časopisy, zejména s Květy a Lumírem. Podnikl několik cest do Německa, Francie, Maďarska, Itálie, Řecka a Egypta. O těchto cestách si vedl záznamy, které jsou zajímavým svědectvím o životě této doby, obsahují různé postřehy, které jej představují jako dobrého pozorovatele. Jeho první láskou byla Anna Holinová z vlastenecky orientované rodiny malostranského sluhy Františka Holiny . Věnoval jí řadu...

Více od autora