Knihy
Ostatní
Humor
Jaroslav Žák
Študáci a kantoři

Jaroslav Žák
Študáci a kantoři : přírodopisná studie

1940 | Nakladatelství Alois Srdce

Kniha je jakási "přírodopisná studie" o člověku školním, obraz svérázného gymnaziálního prostředí, vyprávěný živým jazykem, opírajícím se o slang, humorné ztvárnění myšlenky, že život je vlastně sportovní zápas, škola pak "věčný zápas" študáků a kantorů. Kniha byla inspirací pro filmy Škola - základ života a Cesta do h…lubin študákovy duše Kniha je jakási "přírodopisná studie" o člověku školním, obraz svérázného gymnaziálního prostředí, vyprávěný živým jazykem, opírajícím se o slang, humorné ztvárnění myšlenky, že život je vlastně sport…ovní zápas, škola pak "věčný zápas" študáků a kantorů. Kniha byla inspirací pro filmy Škola - základ života a Cesta do hlubin študákovy duše

Stav

Dobrý

povolený knižní blok, pár stránek uvolněno jsou vložené uvnitř, razítko předchozího majitele, opotřebené desky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, povolený knižní blok, pár stránek uvolněno jsou vložené uvnitř, razítko předchozího majitele, opotřebené desky
Vazba:	Pevná
Počet stran:	172
Jazyk:	česky
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Srdcovy knihy dobré nálady
Vydání:	13. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 7. 2024 7:59
Číslo položky:	902557

O autorovi

Jaroslav Žák

Jaroslav Žák byl český středoškolský pedagog, spisovatel a scenárista. Narodil se v rodině poštovního úředníka Josefa Žáka a jeho manželky Zdeňky, rozené Sokolové . Rodina bydlela v Bubenči, v roce 1909 se přestěhovala na Žižkov. Už ve svých třinácti letech napsal svou první povídku Pancéřová loď se sci-fi námětem. Otištěna byla až dlouho po jeho smrti. V Praze absolvoval základní i klasické gymnázium v Libušině ulici na Žižkově, pak i v letech 1925–1929 úspěšně Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. Vystudoval latinu a francouzštinu. Stal se učitelem jazyků, napřed v Praze, od roku 1932 ve Dvoře Králové, pak na Slovensku v Liptovském Mikuláši. Odtud se vrátil na 10 let učit do české Jaroměře. V letech 1945–1948 byl lektorem, scenáristou Československého státního filmu v Praze a také novinářem. V roce 1946 se přestěhoval do Prahy. V deníku Svobodné slovo publikoval na pokračování román Ve stínu kaktusu reflektující soudobou situaci v Československu. Prorežimní kritici označili Žáka za „tvůrce bez odpovědnosti, který kazí mladou inteligenci recesí“. Záhy byl vyloučen ze syndikátu spisovatelů, propuštěn z Barrandova a další publikační činnost mu byla dobu znemožněna. Díla Konec starých časů a Na úsvitě nové doby zesměšňující únorový puč psal bez naděje na jejich publikaci. V roce 1952 byl zaměstnán na vedení zdravotnické dokumentace. Pracoval také jako překladatel a korektor pod cizími jmény. Jeho díla začala znovu nepravidelně vycházet po roce 1958. Níže jsou uvedena pouze první vydání: Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Žák na Wikimedia Commons

Více od autora