Knihy
Zdraví a medicína
Miloslav Matoušek
Stručná fysiologie ženy

Miloslav Matoušek
Stručná fysiologie ženy

1936 | Nakladatelství Josef Svoboda

Zdraví a medicína

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	219, [I]
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Kultura těla i ducha
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 1. 2025 12:52
Číslo položky:	1102464

O autorovi

Miloslav Matoušek

Narozen 29.8.1900 v Domažlicích, zemřel 1.4.1985 v Praze. MUDr., DrSc., docent historie lékařství, gynekolog, sociolog, diplomat, publikace z oboru, monografie politických a vědeckých osobností. Maturoval na reálném gymnáziu v Domažlicích. Po studiích na UK působil jako lékař-gynekolog. Za druhé světové války byl vězněn nacisty v Buchenwaldu. Od r. 1947 byl docentem v Praze a od r. 1955 profesorem v Olomouci. Hodnost doktora lékařských věd obdržel v r. 1955 za práci Fysiolog František Mareš a jeho idealistická filosofie; od téhož roku se na UP v Olomouci věnoval dějinám lékařství. Již jako vysokoškolský student v Praze byl politicky činný nejprve ve straně čs. socialistů, poté v Nezávislé straně dělnické, s níž v r. 1925 vstoupil do KSČ. S politikou této strany se ztotožňoval celý další život, včetně období tzv. reálného socialismu. Hlavní odbornou pozornost věnoval velkým českým fyziologům J. Procházkovi, J. E. Purkyňovi a F. Marešovi. Monografii věnoval i Z. Nejedlému, kterého si vážil již od dvacátých let, kdy byl i jeho posluchačem. Při studiu na LF poslouchal současně na FF F. X. Šaldu, F. Krejčího ad. Působil na něj T. G. Masaryk a zejména pod vlivem S. Machara se r. 1918 rozešel s katolictvím. Paralelní zájem o přírodní vědy i o vědy společenské, zvláště filozofii, a společenskou politickou aktivitu vyzdvihoval u zkoumaných obrozeneckých osobností i u Z. Nejedlého; sám tento širší zájem naplňoval ve svém životě. Ve filozofické publicistice se soustřeďoval na protiklad materialismu a idealismu, na zápas materialismu, jehož byl stoupencem, s rostoucím filozofickým idealismem a náboženstvím. Psal i o dialektice. Se znalostí církevních dějin se zabýval vztahem náboženství k vývoji vědy, zvl. přírodní. Jeho kritický postoj k náboženským doktrínám byl paradoxně spojen s vlastním nekritickým postojem k oficiálním interpretacím doktríny marxisticko-leninské....

Více od autora