Knihy
Beletrie
Česká literatura
Helena Malířová
Stříbrný racek a jiné povídky

Helena Malířová
Stříbrný racek a jiné povídky

1951 | Nakladatelství Československý spisovatel

Jádrem těchto povídek je osud ženy v kapitalistickém světě. První z povídek - Příběh, který nezklame - zachycuje vliv klášterního prostředí, jež zničilo a ubilo zdravé, odvahou překypující děvče, z níž udělalo úplnou trosku bez vlastní vůle a rozumu. Povídka Zajíc z r. 1915 je obrazem nezkalené chvíle štěstí chudé rod…iny za války. Hrdinkami dalších třech povídek z r. 1923 - Zlatá zrnka moudrosti, Májová rosa, Po schůzi - jsou proletářské ženy a mámy, bytosti shrbené dřinou, nemilosrdně a bezohledně vykořisťované, přitom však čisté a rovné a vnitřně krásné, mnohdy již uvědoměle bojovné, nezlomené, autorka je staví často do protikladu k nemorálním měšťáckým slečinkám a paničkám. Bouřlivými událostmi prvních let republiky jsou ovlivněny hl. tři další povídky: Tři cesty , Blesk a Vánoční pohádka . Výbor uzavírá povídka, po níž nese celá kniha název, Stříbrný racek z r. 1938: hrdinka, malé děvčátko Aslé z poloostrova Koly, dcerka chudého rybáře, vyrůstá v posledních soumračných letech carismu z neradostného dětství v zapadlém kraji u Ledového moře do šťastného mládí veselých a smělých dětí nové země - Sovětského svazu. Jádrem těchto povídek je osud ženy v kapitalistickém světě. První z povídek - Příběh, který nezklame - zachycuje vliv klášterního prostředí, jež zničilo a ubilo zdravé, odvahou překypující děvče, z n…íž udělalo úplnou trosku bez vlastní vůle a rozumu. Povídka Zajíc z r. 1915 je obrazem nezkalené chvíle štěstí chudé rodiny za války. Hrdinkami dalších třech povídek z r. 1923 - Zlatá zrnka moudrosti, Májová rosa, Po schůzi - jsou proletářské ženy a mámy, bytosti shrbené dřinou, nemilosrdně a bezohledně vykořisťované, přitom však čisté a rovné a vnitřně krásné, mnohdy již uvědoměle bojovné, nezlomené, autorka je staví často do protikladu k nemorálním měšťáckým slečinkám a paničkám. Bouřlivými událostmi prvních let republiky jsou ovlivněny hl. tři další povídky: Tři cesty , Blesk a Vánoční pohádka . Výbor uzavírá povídka, po níž nese celá kniha název, Stříbrný racek z r. 1938: hrdinka, malé děvčátko Aslé z poloostrova Koly, dcerka chudého rybáře, vyrůstá v posledních soumračných letech carismu z neradostného dětství v zapadlém kraji u Ledového moře do šťastného mládí veselých a smělých dětí nové země - Sovětského svazu.

Stav

Mírně opotřebená

razítko původního majitele

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, razítko původního majitele
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	173
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 7. 2024 10:54
Číslo položky:	910644

O autorovi

Helena Malířová

Helena Malířová, rodným jménem Helena Nosková byla česká novinářka, spisovatelka, publicistka a překladatelka, vlastní sestra herečky Růženy Naskové. Narodila se v rodině Josefa Noska , který působil v různých povoláních – jako kontrolor, účetní, správce a úředník pražského magistrátu. Sám byl též literárně činný, publikoval v časopisech a příležitostně překládal z maďarštiny. Matka Josefa, rozená Bučinová byla druhou manželkou Josefa Noska. Helena se narodila jako starší ze dvou dcer manželů Noskových. Se sestrou Růženou na pražském Novém Městě. Růžena vzpomínala, jak starší Helena od malička psala pohádky a dovedně kreslila. Až do otcovy smrti se však neodvážila svou zálibu v literatuře výrazněji projevit. Okolo roku 1900 se sestry Noskovy seznamovaly s předními intelektuály své doby . Helena se též seznámila se svým budoucím manželem, studujícím práv, básníkem Janem Malířem . Helena začala publikovat časopisecky a její první povídkovou knihu Lidské srdce zaznamenala Moderní revue. Dramatická prvotina Bratrství byla uvedena na Národním divadle v roce 1905. I když ji režíroval Jaroslav Kvapil, dočkala se pouze dvou repríz. V roce 1904 se, po pětileté známosti, provdala za Jana Malíře; jejich manželství však nebylo dlouhé, Jan Malíř zemřel 14. 11. 1909 na tuberkulózu. Netradiční myšlení Heleny Malířové se projevilo již v roce 1910, když vystoupila z římskokatolické církve a zůstala bez vyznání. Po smrti manžela cestovala po Evropě, v roce 1912 se jako reportérka a ošetřovatelka zúčastnila na Balkáně srbsko-turecké války. Od roku 1913 žila ve Vídni. Zde se seznámila s Ivanem Olbrachtem a pod jeho vlivem vsoupila do sociálně demokrati...

Více od autora