Ludmila Vaňková
Stříbrný jednorožec

2006 | Nakladatelství Šulc - Švarc

Jednorožce měl ve znaku Michal z Vrchovišť, když poprvé jako chlapec vkročil s prázdnými kapsami městskou bránou do Kutné Hory. Jeho život je spjat se stavbou kutnohorské Svaté Barbory, na kterou jako hofmistr věnoval značnou část rodinného jmění, a dokonce se dopustil zpronevěry obecního stříbra, aby se dočkal konečné… podoby chrámu, kterou nejvýrazněji ovlivnil pražský stavitel Matěj Rejsek. Svou vytrvalostí a obratností nashromáždil Michal z Vrchovišť obrovské bohatství, a přesto mu láska a štěstí dlouho unikaly. Matěj Rejsek byl nejprve rektorem Týnské školy, ale víc ho lákala kamenická práce a stavby věží a chrámů. Svatá Barbora nakonec spojila životní cesty obou hlavních hrdinů, kteří se stali věrnými přáteli a žili hlavně pro svůj velkolepý chrám. Kutná Hora byla na konci 15. století městem fantastických zisků i neslýchané chudoby, žila stříbrnou horečkou stejně divoce jako o několik století později Kalifornie a Aljaška po objevení zlata. V době, kdy se odehrává tento román, přitahovala Kutná Hora nejrůznější lidi, dobrodruhy, odvážlivce i snílky, protože rozdíl mezi žebrákem a boháčem byl v tomto městě při vší závratnosti neurčitý - každý se mohl stát tím i oním a všichni dohromady stejně upadli v zapomnění ve stříbrné záplavě. Jen Michala z Vrchovišť a jeho stříbrného jednorožce bude navždy připomínat Chrám svaté Barbory. Jednorožce měl ve znaku Michal z Vrchovišť, když poprvé jako chlapec vkročil s prázdnými kapsami městskou bránou do Kutné Hory. Jeho život je spjat se stavbou kutnohorské Svaté Barbory, na kterou jako… hofmistr věnoval značnou část rodinného jmění, a dokonce se dopustil zpronevěry obecního stříbra, aby se dočkal konečné podoby chrámu, kterou nejvýrazněji ovlivnil pražský stavitel Matěj Rejsek. Svou vytrvalostí a obratností nashromáždil Michal z Vrchovišť obrovské bohatství, a přesto mu láska a štěstí dlouho unikaly. Matěj Rejsek byl nejprve rektorem Týnské školy, ale víc ho lákala kamenická práce a stavby věží a chrámů. Svatá Barbora nakonec spojila životní cesty obou hlavních hrdinů, kteří se stali věrnými přáteli a žili hlavně pro svůj velkolepý chrám. Kutná Hora byla na konci 15. století městem fantastických zisků i neslýchané chudoby, žila stříbrnou horečkou stejně divoce jako o několik století později Kalifornie a Aljaška po objevení zlata. V době, kdy se odehrává tento román, přitahovala Kutná Hora nejrůznější lidi, dobrodruhy, odvážlivce i snílky, protože rozdíl mezi žebrákem a boháčem byl v tomto městě při vší závratnosti neurčitý - každý se mohl stát tím i oním a všichni dohromady stejně upadli v zapomnění ve stříbrné záplavě. Jen Michala z Vrchovišť a jeho stříbrného jednorožce bude navždy připomínat Chrám svaté Barbory.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	299
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072441795
ISBN:	9788072441792
Vydání:	4. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 10. 2021 16:14
Číslo položky:	228029

O autorovi

Ludmila Vaňková

Ludmila Vaňková, vlastním jménem Paukertová je česká prozaička a autorka románů zejména s historickou tematikou. Narodila se jako druhá dcera do pražské rodiny vrchního ředitele Národní banky JUDr. Václava Vaňka. Ten byl však roku 1942 popraven gestapem. Zatímco její sestra Blanka Vaňková absolvovala operní zpěv na Pražské konzervatoři, ona sama vystudovala sociologii a psychologii na Universitě Karlově. Roku 1948 byla z FF UK z politických důvodů vyloučena , a doktorát dokončila až po více než dvaceti letech . Měla vřelý vztah k divadlu. Po absolvování reformního reálného dívčího gymnázia roku 1945 studovala Pražskou konzervatoř, kterou však nedokončila. Později se neúspěšně hlásila na DAMU, nadále však působila v ochotnickém divadle. Její literární prvotinou se stala divadelní hra Princezna a šašek, kterou publikovala roku 1954 v časopise Divadlo. Nejprve pracovala jako sekretářka v různých nakladatelstvích; Evropský literární klub, Československý spisovatel, a později v redakci časopisů Nový život a Divadlo. V letech 1964–1972 byla redaktorkou nakladatelství Albatros. Roku 1968 vstoupila do KSČ, ale následujícího roku ze strany vystoupila. V letech 1973 až 1977 tak pracovala jako výhybkářka v železniční stanici Karlštejn. V letech 1968–1969 publikovala v časopise Tvář úryvky z díla Skrytý život Salvatora Dalího, které začala překládat na žádost někdejších avantgardních výtvarníků ze skupiny Devětsil . V redakci Československého spisovatele se seznámila se svým budoucím manželem, výtvarníkem Josefem Paukertem . Po roce 1990 byla členkou městského zastupitelstva v Řevnicích. Píše zejména dobrodružné historické romány, často lyricky laděné. Historie sice zaznamenává lidské osudy a jejich hrdinské s...

Více od autora