Jaroslav Gregor, Adolf Gajdoš
Stříbrná nit

1933 |

s kódem BREZEN26: 269 Kč

Stav

Dobrý

obálka s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s flíčky
Vazba:	sešit
Počet stran:	25
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	František Bílkovský
Vydáno v:	Slavkov u Brna
Vystaveno:	12. 11. 2025 15:22
Číslo položky:	1456294

O autorech

Adolf Gajdoš

Adolf Gajdoš byl český spisovatel, překladatel a redaktor. Narodil se svobodné matce Anežce Gajdošové v Moravských Prusech . Roku 1890 se přestěhoval do Brna, kde od roku 1894 studoval na reálce. Studium v roce 1901 předčasně ukončil a absolvoval obchodní kurs. Poté krátce pracoval jako pomocný úředník záložny. V roce 1902 nastoupil do vojenské služby, ve které setrval i po vzniku Československa. Za první světové války vedl hospodářskou službu v několika vojenských nemocnicích. V československé armádě pracoval jako důstojník hospodářské služby z povolání, v roce 1924 v hodnosti kapitána. Poté do roku 1942 pracoval ve vydavatelských podnicích Novina a od roku 1942 se živil jako spisovatel na volné noze. Byl členem Moravského kola spisovatelů. Dne 13. ledna 1908 se v Bochni oženil s Františkou Slizowskou. Manželé Gajdošovi měli syny Tadeáše, Zbislava a Kazimíra a dceru Drahomíru . Psal pod vlastním jménem a pod pseudonymy Pavel Javor, Jakub Laval a dalšími. V počátcích byl inspirován proletářskou poezií a poetismem, později se přiklonil k náboženským tématům. Byl též autorem protiválečných próz a knih pro děti. Sbírka veršů Perníkové srdce se dočkala v Rozpravách Aventina příkré kritiky pro formální nedokonalost. Příspěvky Adolfa Gajdoše se objevovaly zejména v revue pro katolickou kulturu Archa, v deníku Moravská orlice a v dalších periodikách.

Více od autora

Jaroslav Gregor

Jaroslav Gregor, pseudonym Jaroslav Velšovský – 1968) byl český spisovatel, povoláním právník. V únoru 1929 se oženil s Annou Klementovou. Koncem roku 1939 se dostal do konfliktu s kolaborantským novinářem A. J. Kožíškem . Gregor jako divadelní referent Moravské orlice hodnotil pozitivně výkon herce Zemského divadla v Brně, komunisty Josefa Skřivana, na jehož likvidaci se Kožíšek podílel. V březnu 1941 zveřejnil Kožíšek článek Zednáři se znovu scházejí, ve kterém označil Gregora za zednáře a Benešovce. Tento článek předcházel prvnímu Gregorovu zatčení a vyšetřování v září až listopadu 1941, kdy mu bylo kladeno za vinu, že v říjnu 1938 přeložil do pohraničí 541 německých úředníků zemského finančního ředitelství v Brně; též mu byla kladena za vinu jeho frankofilská činnost. Podruhé byl zatčen 10. března 1945 proto, že založil a vedl ilegální odbojovou skupinu finančních zaměstnanců. Počátkem dubna 1945 byl převezen do koncentračního tábora v Mirošově. Chování Jaroslava Gregora za okupace bylo v roce 1947 předmětem parlamentní interpelace na tehdejšího ministra financí Jaromíra Dolanského, který Gregora obhájil. Po 2. světové válce byl vicepresidentem a správcem Zemského finančního ředitelství v Brně. Byl členem Moravského kola spisovatelů a předsedou Napoleonské společnosti pro Československou republiku v Brně. Vlastním jménem podepisova odborné publikace z oborů finančnictví, tělovýchovy, z oblasti napoleonských válek a svoje paměti na protifašistický odboj a věznění. Samostatnou část díla tvoří beletrie, kterou publikoval pod pseudonymem Velšovský. Odborná literatura se beletristickému dílu Jaroslava Gregora nevěnuje nebo ho považuje za okrajového autora. Čtenářsky však byla díla zveřejněná pod pseudonymem Jaroslav Velšovský poměrně úspěšná; např. román Děti vášně (v databázi N...

Více od autora