Ivan Sviták
Středověká filosofie

1957 | Nakladatelství Rudé právo

Brožura pojednává o vzniku křesťanství a jeho sociálně politickém obsahu, podává rozbor středověkého světového názoru, vysvětluje historický význam díla arabských filosofů, sleduje vývoj scholastické filosofie, projevy středověké kritiky náboženství a církve a nástup humanistické filosofie. Brožura pojednává o vzniku křesťanství a jeho sociálně politickém obsahu, podává rozbor středověkého světového názoru, vysvětluje historický význam díla arabských filosofů, sleduje vývoj scholastické …filosofie, projevy středověké kritiky náboženství a církve a nástup humanistické filosofie.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

zašlá obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý zašlá obálka	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, zašlá obálka
Vazba:	sešit
Počet stran:	93
Jazyk:	česky
Edice:	Večerní universita marxismu-leninismu v Praze
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 6. 2024 14:53
Číslo položky:	888701

O autorovi

Ivan Sviták

Ivan Sviták byl český filozof, kritik, básník a politik. Hlásil se k marxistickému humanismu a k tradicím reformního československého socialismu. Vyrůstal v Hukvaldech, kde žil jeho děd, Leopold Sviták, konstruktér automobilů. Rodiče se roku 1938 přistěhovali do Prahy . Ivan Sviták vystudoval gymnázium v Dejvicích a v letech 1943-1944 prodělal totální nasazení v ČKD. Zajímala ho filozofie. V letech 1945–1949 vystudoval právnickou fakultu UK a zapsal se na přednášky filozofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd . V letech 1945–1948 působil jako člen ústřední komise mládeže při Československé sociální demokracii, přičemž v rámci strany reprezentoval radikálně levicové křídlo. V roce 1948 po únorovém převratu přešel do KSČ. V roce 1949 získal titul doktor filozofie a od roku 1949 přednášel dějiny filozofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd. V letech 1954–1964 byl vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu ČSAV, kde dosáhl titulu kandidát věd. Orientoval se na historii filozofického myšlení a otázky ateismu, později na vztah umění a moci. Od roku 1956 se profiloval jako kritik dogmatického pojetí marxismu. V roce 1964 byl jako „revizionista“ propuštěn z ČSAV a vyloučen z KSČ, když byly v časopise Tvář uveřejněny výňatky z jeho Nevědecké antropologie. V letech 1964–1968 byl spolupracovníkem Filmového ústavu. Zde roku 1968 publikoval spis Lidský smysl kultury, v němž se zabýval rolí kultury v moderní společnosti. Koncem 60. let 20. století načas spolupracoval se surrealistickým okruhem UDS . Přispěl i do sborníku tohoto okruhu Surrealistické východisko. V této době se rovněž zapojil do reformního hnutí pražského jara. Patřil k radikálním intelektuálům, působil jako ideolog Klubu angažovaných nestraníků . V této době navázal kontakty s přípravným výbo...

Více od autora