Jaroslav Průšek, tradiční čínština: 普實克, zjednodušená čínština:普实克, byl český sinolog s mezinárodní pověstí. Jeho otec–strojvůdce předčasně zemřel a Jaroslav Průšek byl vychováván prarodiči. Vystudoval gymnázium v Praze a po maturitě v roce 1917 studoval dějiny antických národů a Byzance na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studiu čínštiny se věnoval soukromě od roku 1927. Ve studiu sinologie a japanologie pokračoval v Göteborgu a v Halle, studia ukončil doktorátem na Filozofické fakultě v roce 1930. Čínštině a japonštině se dále věnoval během studií v Lipsku. V roce 1932 jej Orientální ústav vyslal na studijní pobyt do Číny. Na Národní univerzitě v Pekingu studoval dějiny hospodářství a navazoval osobní kontakty s předními osobnostmi čínské literatury a literárního dějepisectví. V letech 1934-37 pokračoval ve studiu čínské literatury na císařské univerzitě v Tokiu, 1937 vedl letní dvouměsíční kurs dějin čínské literatury v Berkeley . Po návratu do vlasti pracoval v Exportním ústavu , učil čínštinu na Vyšší lidové škole ve Zlíně , katalogizoval čínské knihy v Univerzitní knihovně , a především působil jako lektor čínštiny a japonštiny ve Škole živých orientálních jazyků při Orientálním ústavu v Praze . Za války odmítal nabídky na působení v Německu. V roce 1945 byl jmenován docentem FF UK . V témže roce založil katedru filologie a dějin Dálného východu a inicioval založení časopisu Nový Orient. 1947 byl jmenován mimořádným, 1948 řádným profesorem čínské a japonské řeči a literatury na FF UK v Praze. Zároveň přednášel na Univerzitě Palackého v Olomouci. V roce 1948 se stal úřadujícím místopředsedou Orientálního ústavu, 1952 zvolen proděkanem FF UK v Praze. V listopadu 1954 rezignoval na vedení katedry filologie a dějin Dálného východu FF UK. V roce 1955 byl zvolen členem ČSAV; v Orientálním ú...

Augustin Palát byl český sinolog, překladatel, diplomat a pedagog. Již během války navštěvoval kurzy čínštiny u Jaroslava Průška v Orientálním ústavu, po válce absolvoval právnickou fakultu UK v Praze, poté studoval na filosofické fakultě sinologii. Poté přednášel čínštinu v Praze, Olomouci a ve Zlíně. Roku 1954 se habilitoval na filozofické fakultě v Praze a téhož roku se stal velvyslaneckým radou v Pekingu , poté byl rok na stáži v Historickém ústavu Čínské akademie věd v Pekingu. Po návratu do Prahy působil jako náměstek ředitele Orientálního ústavu a vyučoval na Univerzitě 17. listopadu. Po nástupu normalizace musel záhy zcela z Orientálního ústavu odejít a poté se živil jako překladatel pro Pražskou informační službu. Po roce 1989 začal znovu přednášet na Ústavu dálného východu FF UK, dále se účastnil organizace mezinárodního sinologického života .