Bella Achatovna Achmadulina: Stopy v krvi

Bella Achatovna Achmadulina, Václav Bláha
Stopy v krvi

1979 | Nakladatelství Odeon

Poezie

Výbor, pořízený ze dvou autorčiných posledních sbírek Verše a Svíčka, přináší básně a poémy, jež se vyznávají z lásky k velkým ruským básníkům a jež prolínají ruskou minulost s každodenní přítomností a starou kulturu s novodobým světem techniky. Výbor, pořízený ze dvou autorčiných posledních sbírek Verše a Svíčka, přináší básně a poémy, jež se vyznávají z lásky k velkým ruským básníkům a jež prolínají ruskou minulost s každodenní přítomností …a starou kulturu s novodobým světem techniky.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	Obálka Václav Bláha
Vazba:	brožovaná, folie
Počet stran:	105, [4]
Jazyk:	česky
Edice:	75. svazek ed. 75. svazek ed. Plamen, Plamen Edice současné zahraniční poesie sv. 75.
Vydání:	1. vyd. v tomto uspoř.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 9. 2024 10:27
Číslo položky:	984895

O autorech

Václav Bláha

Václav Bláha byl český hudební skladatel a trumpetista. Chodil jen do obecné školy, sám se naučil hrát na trubku a byl samoukem i v kompozici. Působil v kavárenských souborech, kinoorchestrech, v lidových a vojenských kapelách, které jej nejvýrazněji profilovaly. V polovině 30. let 20. století nastoupil na místo 2. trumpetisty v orchestru R. A. Dvorského, což bylo jeho nejvýznamnější působiště. V nakladatelství R. A. Dvorského také do roku 1948 vydal většinu svých písní na gramofonových nahrávkách i tiskem. Po skončení 2. světové války krátce vedl vlastní soubor. Zatímco jako interpret se nevyhýbal moderní populární hudbě, jako skladatel se věnoval především hudbě lidové, a to i jako autor textů. Svoji úspěšnou kariéru skladatele odstartoval roku 1933 polkou Moje zlatá Anny. Polky patřily mezi jeho nejznámější skladby, např. Jetelíček u vody, Dokolečka, dokola a Včera jsem tě čekala, uspěl i s valčíky Červená sukýnka, Hvězdička a Tuláček, z dalších známých lze jmenovat pochodovou píseň Děvče jako růže a sousedskou Babička vzpomíná, ohlas měly i jeho pochody, tanga, mazurky aj. V druhé polovině 40. let se pokoušel psát budovatelské a masové písně, v 50. letech začal tvořit pro děti, známou se stala píseň Tancovala žížala. Od roku 1951 vydával v Orbisu a ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění v Praze, kde vyšly jeho Dětské písně pro zpěv a klavír na slova Miloše Veselého.

Více od autora