Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Pragensie
Karel Kazbunda
Stolice dějin na pražské universitě

Karel Kazbunda
Stolice dějin na pražské universitě : od obnovení stolice dějin do rozdělení university (1746-1882) - Část 2

1965 | Státní pedagogické nakladatelství

Pojednání zevrubně popisuje život, studium, vědeckou a učitelskou kariéru i témata přednášek A. Springra, V.V. Tomka, J.E. Vocela, K. Höflera, A. Gindelyho, J. Kalouska, O. Hirschfelda, J. Emlera, A. Bachmanna, J. Golla, K. Jirečka, E. Werunského a A. Rezka. Na pozadí kreslí snahy o úpravu studijního plánu university, …dočasnou svobodu vyučování v letech 1848-1849, Thunovu zatímní organizaci universitních úřadů a úsilí o národnostní rovnoprávnost po vydání říjnového diplomu, vedoucí po mnoha peripetiích k rozdělení university. Pojednání zevrubně popisuje život, studium, vědeckou a učitelskou kariéru i témata přednášek A. Springra, V.V. Tomka, J.E. Vocela, K. Höflera, A. Gindelyho, J. Kalouska, O. Hirschfelda, J. Emlera, A. …Bachmanna, J. Golla, K. Jirečka, E. Werunského a A. Rezka. Na pozadí kreslí snahy o úpravu studijního plánu university, dočasnou svobodu vyučování v letech 1848-1849, Thunovu zatímní organizaci universitních úřadů a úsilí o národnostní rovnoprávnost po vydání říjnového diplomu, vedoucí po mnoha peripetiích k rozdělení university.

Součástí souboru:

Stolice dějin na pražské universitě 1964 (3 sv, 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	275, [1]
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. Práce z dějin University Karlovy, Práce z dějin University Karlovy v Praze
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Karel Kazbunda

Karel Kazbunda byl český historik, archivář a pedagog, docent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jičínský rodák Karel Kazbunda absolvoval v roce 1910 pražskou univerzitu pracoval jako archivář na různých ministerstvech Československé republiky. Rozsáhlou praxí nabyté zkušenosti předával 1943–1948 svým studentům jako profesor Státní archivní školy. V letech 1921–1923 řídil tzv. spisovou a archivní rozluku s Rakouskem. Současně publikoval knižní i časopisecké práce o domácí české a zahraniční politice v habsburské monarchii 2. poloviny 19. století. Po penzionování a zákazu publikování roku 1948 se vrátil do rodného města, kde v ústraní prožil dalších 38 let svého života. Během nich čelil pokusu o vyvlastnění svého domu ve Fügnerově ulici městem, po neúspěchu této akce byli do jeho domku alespoň nastěhováni cizí nájemníci. I nadále pracoval a do šuplíku, bez možnosti zveřejnění ukládal díla, jež se dočkala vydání až po roce 1989 . V Archivu Národního muzea jsou vedle jiných rukopisů uloženy i Kazbundovy dosud nevydané paměti Moje matka, můj otec. Jeho ženou byla snacha malíře Luďka Marolda. Metodou práce patřil Karel Kazbunda do proudu pozitivistické historiografie. Jeho hodnotově neutrální, na faktech založený a spekulaci i ideologii se vyhýbající přístup ke studovanému tématu se po únoru 1948 ocitl mimo hlavní proud oficiální historické marxistické vědy, jakkoli Kazbunda neopomíjel zjištěná fakta prezentovat v ekonomických, sociálních, kulturních i právních souvislostech. V rozsáhlém čtyřsvazkovém díle zpracoval historii „stolice dějin na pražské univerzitě“ . Knihu o Karlu Sabinovi lze číst i jako autorovo vyrovnání s válečným i poúnorovým konfidentstvím....

Více od autora