Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Pragensie
Karel Kazbunda
Stolice dějin na pražské universitě

Karel Kazbunda
Stolice dějin na pražské universitě : od obnovení stolice dějin do rozdělení university (1746-1882) - Část 1

1964 | Nakladatelství Universita Karlova

Práce, výsledek několikaletého bádání, sleduje, jak byla historie přednášena, jaké překážky muselo zdolávat její vyučování, jak často i s jakým ideologickým a metodologickým odůvodněním bylo reformováno, jaké postavení zaujímalo jednak v celkovém studijním plánu, jednak mezi ostatními obory. Ukazuje, že studium zpočátk…u zahrnovalo světové dějiny. Teprve později přistoupilo k historii národní i k historii habsburské monarchie jako státu. Vždy však kladlo důraz na pomocné vědy historické. Neopomíjí ani pedagogické působení a vědeckou práci profesorů, ba ani jejich soukromý život. První díl zahrnuje období od r. 1746 do revoluce 1848. Práce, výsledek několikaletého bádání, sleduje, jak byla historie přednášena, jaké překážky muselo zdolávat její vyučování, jak často i s jakým ideologickým a metodologickým odůvodněním bylo reformová…no, jaké postavení zaujímalo jednak v celkovém studijním plánu, jednak mezi ostatními obory. Ukazuje, že studium zpočátku zahrnovalo světové dějiny. Teprve později přistoupilo k historii národní i k historii habsburské monarchie jako státu. Vždy však kladlo důraz na pomocné vědy historické. Neopomíjí ani pedagogické působení a vědeckou práci profesorů, ba ani jejich soukromý život. První díl zahrnuje období od r. 1746 do revoluce 1848.

Součástí souboru:

Stolice dějin na pražské universitě 1964 (3 sv, 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	228
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. Práce z dějin University Karlovy, Práce z dějin University Karlovy v Praze
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Karel Kazbunda

Karel Kazbunda byl český historik, archivář a pedagog, docent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jičínský rodák Karel Kazbunda absolvoval v roce 1910 pražskou univerzitu pracoval jako archivář na různých ministerstvech Československé republiky. Rozsáhlou praxí nabyté zkušenosti předával 1943–1948 svým studentům jako profesor Státní archivní školy. V letech 1921–1923 řídil tzv. spisovou a archivní rozluku s Rakouskem. Současně publikoval knižní i časopisecké práce o domácí české a zahraniční politice v habsburské monarchii 2. poloviny 19. století. Po penzionování a zákazu publikování roku 1948 se vrátil do rodného města, kde v ústraní prožil dalších 38 let svého života. Během nich čelil pokusu o vyvlastnění svého domu ve Fügnerově ulici městem, po neúspěchu této akce byli do jeho domku alespoň nastěhováni cizí nájemníci. I nadále pracoval a do šuplíku, bez možnosti zveřejnění ukládal díla, jež se dočkala vydání až po roce 1989 . V Archivu Národního muzea jsou vedle jiných rukopisů uloženy i Kazbundovy dosud nevydané paměti Moje matka, můj otec. Jeho ženou byla snacha malíře Luďka Marolda. Metodou práce patřil Karel Kazbunda do proudu pozitivistické historiografie. Jeho hodnotově neutrální, na faktech založený a spekulaci i ideologii se vyhýbající přístup ke studovanému tématu se po únoru 1948 ocitl mimo hlavní proud oficiální historické marxistické vědy, jakkoli Kazbunda neopomíjel zjištěná fakta prezentovat v ekonomických, sociálních, kulturních i právních souvislostech. V rozsáhlém čtyřsvazkovém díle zpracoval historii „stolice dějin na pražské univerzitě“ . Knihu o Karlu Sabinovi lze číst i jako autorovo vyrovnání s válečným i poúnorovým konfidentstvím....

Více od autora