Vladimír Srb byl český právník a politik. Byl starostou Prahy a poslancem Říšské rady. Narodil se 19. června 1856 v Hořicích. Otec Antonín Srb byl knihovník, matka Anna Srbová byla spisovatelka, píšící pod pseudonymem Věnceslava Lužická. Sestra Marie byla operní pěvkyní. Když jeho otec v roce 1867 zemřel, rodina se přestěhovala do Prahy. Tam vystudoval akademické gymnázium a Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Během studií byl předsedou Akademického čtenářského spolku. Roku 1880 získal titul doktora práv. Poté byl advokátním koncipientem v kanceláři JUDr. Tomáše Černého, který byl tou dobou pražským starostou, a v roce 1886 si otevřel vlastní praxi ve Štěpánské ulici. Roku 1883 se oženil s hudební skladatelkou Marií Kavalierovou ze známého sklářského rodu Kavalierů. Jejich neteř Pavla Kropfová byla manželkou pražského starosty a prezidentského kancléře Přemysla Šámala. Srbovi tři synové se později dlouze soudili o sklárny po rodině Kavalierů. Jako staročech byl v roce 1889 v Praze zvolen do sboru obecních starších a o rok později i do městské rady, kde zasedal až do roku 1900. V letech 1895 až 1896 byl druhým náměstkem starosty. V prosinci 1896 byl po Čeňku Gregorovi zvolen starostou, své zvolení však nepřijal a stal se tak prvním náměstkem starosty Jana Podlipného. V únoru 1900 již svou volbu přijal a v březnu 1903 byl znovuzvolen. Po skončení druhého volebního období v únoru 1906 zůstal ve sboru obecných starších. Doba jeho starostování byla poznamenána pokračujícími spory mezi Čechy a Němci. Srb se coby představitel českého tábora snažil Prahu kulturně orientovat na Francii a Paříž místo Vídně. Jako jeden z nejvýše postavených českých volených představitelů zároveň starostenský post využíval akcím přesahujícím rámec pouhé komunální politiky. V prvním roce starostování podnikl oficiální návštěvu Paříže při příležitosti konání tamní ...