Stav: |
Mírně opotřebená, rozpadlá vazba
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Sešit |
Počet stran: | 20 |
Jazyky: | česky |
Edice: | Knihovna Stylu 1x |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | so 13. dubna 2024 13:47 |
Číslo položky: | 817701 |
Publikace byla vydána u příležitosti Výstavy stavebnictví a bydlení v Praze v r. 1932, v jejímž rámci bylo zřízeno také oddělení vývoje obytného domu v Praze. Základem studie se staly dokumenty a plány stavebního archivu města Prahy.
Byl český architekt, návrhář a teoretik. Pavel Janák se narodil 12. března 1882 v pražském Karlíně. Poté co absolvoval střední školu se přihlásil na České vysoké učení technické a začal studovat pozemní stavitelství a architekturu u profesora Josefa Schulze. Souběžně hospitoval na Německé vysoké škole technické u profesora Josefa Zítka. Jako student 3. ročníku se zapojil do soutěže o úpravu Staroměstské radnice. K řešení prostoru Staroměstského náměstí se ve svém životě vrátil ještě dvakrát. V letech 1906 a 1907 studoval ve Vídni u profesora Otto Wagnera, kterým byla jeho pozdější práce velmi ovlivněna. Během studia podnikl několik cest po Evropě a v roce 1907 mu byla umožněna stipendijní cesta po Itálii. O rok později zahájil spolupráci s Janem Kotěrou. Tato spolupráce vyústila v realizaci výstavních pavilonů na Jubilejní výstavě v roce 1908. Jejich společná práce tímto skončila, protože Janák se dále chtěl věnovat spíše veřejné architektuře. Janákovy práce jsou ve shodě s teoriemi české moderny a jeho první díla se snaží o umístění moderní architektury do prostoru a respektování historických skutečností. Jeho realizace a studie se nejčastěji týkají Prahy, kterou viděl jako rozrůstající se velkoměsto, a proto ideální místo pro práci urbanistů. Pavel Janák byl velice činorodý člověk s velkým zájmem o historii. Jeho zájem se nesoustřeďoval pouze na architekturu staveb, ale i na drobné umění. Proto v roce 1907 spoluzakládá Artěl, což je sdružení umělců vytvářejících uměleckoprůmyslové předměty. U Janáka se jedná především o lepší propracování detailu, např. vybavení bytu a nábytkové soupravy. V roce 1909 nastoupil jako smluvní architekt mostního oddělení stavebního úřadu města Prahy. Pracoval na projektech jezu v Obříství působící strohým dojmem, je zde důraz na funkčnost. Jinou záležitostí byla realizace Hlávkova mostu v Praze, který je z let 1909–1912. Most se stal mezníkem v Janákově tvorbě, protože není pouze funkčním dílem, ale dynamicky působící...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem