Émile Zola
Štěstí Rougonů : (La fortune des Rougon)

1925 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Adelaide Fouque, později známější spíš jako teta Dida, si vzala za muže rolníka Rougona, který pracoval na jejím panství. Spolu měli syna Pierra, ale mnoho radosti si neužili, protože manžel záhy zemřel. Po nějakém čase se zamilovala do nezřízeného pijana, podloudníka a pytláka Macquarta. Ačkoliv jejich lásku okolí nea…kceptovalo a nebyla stvrzena před oltářem, porodila mu dvě děti – Antoina a Ursulu. Jak všichni potomci dorůstají, postupně se mezi nimi začíná rodit nenávist. Tak začíná slavná sága vyprávějící dramatický příběh rodů Rougonů a Macquartů, dílo nesmazatelným písmem zaznamenané v dějinách světové literatury. Adelaide Fouque, později známější spíš jako teta Dida, si vzala za muže rolníka Rougona, který pracoval na jejím panství. Spolu měli syna Pierra, ale mnoho radosti si neužili, protože manžel záhy zemř…el. Po nějakém čase se zamilovala do nezřízeného pijana, podloudníka a pytláka Macquarta. Ačkoliv jejich lásku okolí neakceptovalo a nebyla stvrzena před oltářem, porodila mu dvě děti – Antoina a Ursulu. Jak všichni potomci dorůstají, postupně se mezi nimi začíná rodit nenávist. Tak začíná slavná sága vyprávějící dramatický příběh rodů Rougonů a Macquartů, dílo nesmazatelným písmem zaznamenané v dějinách světové literatury.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

razítko firmy

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý razítko firmy	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 39 Kč
	Stav Opotřebená lepená	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 25 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, nalepená obálka
Počet stran:	371 s., [8] l. obr. příl
Jazyk:	česky
Překladatel:	Alois Tvrdek
Vydání:	2. autoris. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 3. 2024 9:21
Číslo položky:	800194

O autorovi

Émile Zola

Émile Zola byl francouzský spisovatel, představitel naturalismu. Émile Zola se narodil v Paříži roku 1840. Jeho otec, François Zola , byl italský inženýr, narozen v Benátkách roku 1795. Jeho matka, Émilie Aubert, byla Francouzka. Když Émilovi byly 3 roky, s rodinou se přestěhovali do jižní Francie, zde Zolův otec začal pracovat na stavbě zavodňovacího kanálu, který měl svést říční vodu k městečku Aix-en-Provence. Otec o čtyři roky později, roku 1847, náhle zemřel. V roce 1858 se Zola přestěhoval zpět do Paříže, kde se znovu setkal se svým kamarádem z dětství, Paulem Cézannem. Po neúspěšném studiu odešel pracovat do nakladatelství Hachette, kde okolo sebe soustředil skupinu mladých romanopisců – tzv. médanská skupina. Svými pokrokovými názory měl velkou zásluhu na liberalizaci politického života ve Francii. Významně se angažoval zejména v Dreyfusově aféře, kdy otevřeným dopisem prezidentu republiky pod názvem J'accuse hájil nevinu kapitána Alfreda Dreyfuse, neprávem odsouzeného za špionáž. Zemřel údajně nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým poté, co se mu ucpal komín u kamen . Byl pohřben na pařížském hřbitově Montmartre. Katolická církev zařadila veškeré spisy Émila Zoly na Index zakázaných knih. Zpočátku psal Zola kratší prózy, ještě ovlivněné romantismem, a po šest měsíců řídil literární kroniku Evénement. Zde v ostrých kritikách napadal řadu významných postav tehdejšího literárního světa. Za první „naturalistický“ román označil Zola již Paní Bovaryovou a za román zásadního významu pak Germinii Lacerteuxovou bratří Goncourtů. Po třech neúspěšných pokusech se Zola prosadil až roku 1867 románem Románový cyklus se zaměřením proti církvi: Povídkové soubory: Cyklus „Evangelia“: tato díla ovlivněna idejemi utopického socialismu Zola je také autorem sborníků kritických statí o divadle a literatuře: Rougon-Macquartů ...

Více od autora