Otakar Bílek, Bohuslav Hanuš
Štěpování

1984 | Státní zemědělské nakladatelství

Zahrádkářská příručka vysvětluje význam, způsoby a techniku štěpování, očkování a roubování ovocných dřevin, popisuje přípravné práce, potřebné pomůcky aj. Věnuje také pozornost přikájení, mezištěpování a přeroubování jednotlivých ovocných druhů. Ve třetím vydání provedli autoři pouze drobnější textové úpravy a nově za…řadili obrazové přílohy. Zahrádkářská příručka vysvětluje význam, způsoby a techniku štěpování, očkování a roubování ovocných dřevin, popisuje přípravné práce, potřebné pomůcky aj. Věnuje také pozornost přikájení, mezištěpová…ní a přeroubování jednotlivých ovocných druhů. Ve třetím vydání provedli autoři pouze drobnější textové úpravy a nově zařadili obrazové přílohy.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Ondřej Švarc
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	160
Jazyk:	česky
Edice:	Rostlinná výroba
Vydání:	5
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 12. 2020 9:8
Číslo položky:	136350

O autorech

Otakar Bílek

Otakar Bílek byl český rozhlasový režisér a pedagog. Otakar Bílek se narodil 29. června 1932 v jihočeské Kaplici, kde měl jeho otec malý kadeřnický a holičský závod, jako první ze tří dětí . Rodina v malé pohraniční Kaplici dlouho nezůstala, neboť se zde již v době Bílkova útlého dětství tamější němečtí obyvatelé bouřili proti českému státu. Po německém záboru českého pohraničí v roce 1938 musela rodina Bílkova utéct do vnitrozemské Soběslavi, která byla určitým centrem kraje, odkud oba rodiče Bílkovi pocházeli. Zde tedy Otakar Bílek absolvoval základní školu a poté pokračoval ve studiu na gymnáziu v Táboře, kde maturoval v roce 1951. Tenkrát při soběslavském spolku divadelních ochotníků „Chvalovský“ vznikl i kroužek mladých, kde mladý Ota mohl uplatnit svůj herecký talent. Během studia ve vyšších třídách táborského gymnázia ovšem začal Bílek rozvíjet nejen talent herecký, nýbrž i organizační a režisérský. Zde zorganizoval se spolužáky i staršími kamarády herecký soubor. Jejich první premiérou bylo literárně dramatické pásmo Tábor vypravuje, na jehož literárním podkladě se z podstatné části podílel i on sám. Následovala další inscenace – Gogolova komedie Revizor. Po maturitě v roce 1951 již bylo kadeřnictví Bílkova otce znárodněno a jako bývalému kapitalistovi mu bylo také znemožněno aktivně působit v ochotnickém divadelním spolku. Přesto se Otakar Bílek pokusil o profesionální divadelní kariéru a přihlásil se k přijímacím zkouškám na Akademii múzických umění. Ale v průběhu přijímacích zkoušek mu jeden ze zkoušejících diskrétně prozradil, že z politických důvodů přijat být nesmí, a proto Bílek již v dalších zkouškách ani nepokračoval. Otakar Bílek byl přijat do českobudějovického studia Československého rozhlasu, kde nastoupil na podzim roku 1951 jako asistent režiséra Miroslava Kalného. Ten ho postupně zasvěcoval do rozhlasové praxe a stal se jeho učitelem i vzorem. V roc...

Více od autora