Otakar Bílek, Bohuslav Hanuš
Štěpování

1971 | Státní zemědělské nakladatelství

Příručka popisuje způsoby a techniku štěpování a roubování, pojednává o vnějších podmínkách štěpování, o významu a výhodách očkování, přípravných pracích a vhodném nářadí pro tyto úkony. Dále se zabývá mezištěpováním, přeroubováním a ablaktací . Poslední kapitola věnuje pozornost zásadám bezpečnos ti při práci. Příručka popisuje způsoby a techniku štěpování a roubování, pojednává o vnějších podmínkách štěpování, o významu a výhodách očkování, přípravných pracích a vhodném nářadí pro tyto úkony. Dále se zabýv…á mezištěpováním, přeroubováním a ablaktací . Poslední kapitola věnuje pozornost zásadám bezpečnos ti při práci.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	182
Jazyk:	česky
Edice:	Rostlinná výroba
Vydání:	Druhé doplněné vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 10. 2025 9:45
Číslo položky:	1425090

O autorech

Otakar Bílek

Otakar Bílek byl český rozhlasový režisér a pedagog. Otakar Bílek se narodil 29. června 1932 v jihočeské Kaplici, kde měl jeho otec malý kadeřnický a holičský závod, jako první ze tří dětí . Rodina v malé pohraniční Kaplici dlouho nezůstala, neboť se zde již v době Bílkova útlého dětství tamější němečtí obyvatelé bouřili proti českému státu. Po německém záboru českého pohraničí v roce 1938 musela rodina Bílkova utéct do vnitrozemské Soběslavi, která byla určitým centrem kraje, odkud oba rodiče Bílkovi pocházeli. Zde tedy Otakar Bílek absolvoval základní školu a poté pokračoval ve studiu na gymnáziu v Táboře, kde maturoval v roce 1951. Tenkrát při soběslavském spolku divadelních ochotníků „Chvalovský“ vznikl i kroužek mladých, kde mladý Ota mohl uplatnit svůj herecký talent. Během studia ve vyšších třídách táborského gymnázia ovšem začal Bílek rozvíjet nejen talent herecký, nýbrž i organizační a režisérský. Zde zorganizoval se spolužáky i staršími kamarády herecký soubor. Jejich první premiérou bylo literárně dramatické pásmo Tábor vypravuje, na jehož literárním podkladě se z podstatné části podílel i on sám. Následovala další inscenace – Gogolova komedie Revizor. Po maturitě v roce 1951 již bylo kadeřnictví Bílkova otce znárodněno a jako bývalému kapitalistovi mu bylo také znemožněno aktivně působit v ochotnickém divadelním spolku. Přesto se Otakar Bílek pokusil o profesionální divadelní kariéru a přihlásil se k přijímacím zkouškám na Akademii múzických umění. Ale v průběhu přijímacích zkoušek mu jeden ze zkoušejících diskrétně prozradil, že z politických důvodů přijat být nesmí, a proto Bílek již v dalších zkouškách ani nepokračoval. Otakar Bílek byl přijat do českobudějovického studia Československého rozhlasu, kde nastoupil na podzim roku 1951 jako asistent režiséra Miroslava Kalného. Ten ho postupně zasvěcoval do rozhlasové praxe a stal se jeho učitelem i vzorem. V roc...

Více od autora