Knihy
Vzácné knihy
Vazby
Fedor Michajlovič Dostojevskij
Stěpančikovo a jeho obyvatelé

Fedor Michajlovič Dostojevskij: Stěpančikovo a jeho obyvatelé

Fedor Michajlovič Dostojevskij, Božena Holečková-Seidlová
Stěpančikovo a jeho obyvatelé : Ze zápisků neznámého ; Zápisky z Podpodlaží

1921 | Nakladatelství J. Otto

Štěpančikovo a jeho obyvatelé: Lehkým perem podaný příběh naivního a dobrosrdečného vysloužilého důstojníka, který je psychicky vydírán a šikanován bývalým sluhou.
Zápisky z podpodlaží: V ich-formě podaný příběh zakomplexovaného, avšak hrdého subalterního úředníčka, který své problémy kompenzuje nepřátelstvím k okol…í. Štěpančikovo a jeho obyvatelé: Lehkým perem podaný příběh naivního a dobrosrdečného vysloužilého důstojníka, který je psychicky vydírán a šikanován bývalým sluhou.
Zápisky z podpodlaží: V ich-formě… podaný příběh zakomplexovaného, avšak hrdého subalterního úředníčka, který své problémy kompenzuje nepřátelstvím k okolí.

Stav

Dobrý

lehce odřené hrany desek, ex libris původního majitele, převazba, polokožená

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (29. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, lehce odřené hrany desek, ex libris původního majitele
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	351-[I]
Jazyk:	česky
Editor:	Vincenc Červinka
Edice:	Spisy / Fedor Michajlovič Dostojevskij, Ruská knihovna, Spisy Fedora Michajloviče Dostojevského / sv. 17, Ruská kihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 5. 2026 9:40
Číslo položky:	1752764

O autorech

Fedor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil roku 1821 v Moskvě, v rodině lékaře jako druhé z osmi dětí. V roce 1843 zakončil studia na vojenském technickém učilišti v Petrohradě, ale poté se rozhodl pro literaturu. Patřil do skupiny utopického socialisty Michaila Vasiljeviče Petraševského , která vystupovala proti carovi Mikuláši I. V roce 1849 byl Dostojevskij se všemi členy této organizace odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Těsně před popravou jim byl trest změněn nejprve na 4 roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Zde strávil Dostojevskij deset let; první čtyři roky na nucených pracích a poté jako voják. Byl psychicky a fyzicky na dně a začal trpět epilepsií. Stráž však považovala jeho záchvaty za předstírání. Jelikož si sám prošel peklem, dokázal se vcítit do lidí s narušenou osobností. Po návratu ze Sibiře absolvoval Dostojevskij dva delší pobyty v západní Evropě. Zde pochopil, že morální úroveň zdejší společnosti je špatná. Vyhovovalo mu ale, že se zde mohl věnovat své přehnané hráčské vášni. Neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví a příliš velké sebevědomí. Bojoval za proměnu Ruska. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Těmito názory si získal carovu přízeň a úctu. Stále ho však pronásledovala carská policie. K sebevraždám a k despotismu docházelo podle Dostojevského zejména vinou ztráty náboženské opory a přehnaného individualismu. Přál si změnit společnost podle křesťanských ideálů, radikálního převratu se ale bál. Dostojevskij a jeho bratr Michail vydávali v letech 1861–1863 časopis Doba a rok poté časopis Epocha. V letech 1873–1874 byl redaktorem konzervativního časopisu Občan. Když Michail zemřel, Dostojevskij splácel jeho dluhy. Tím se dostal do existenčních problémů. Ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl rozporuplnou osobností. Odmítal se sžít se soudobým Ruskem. Usiloval za každou cenu o nápravu společnosti, ale tím se bezmyšlenkovitě zříkal i vymožeností vyspělé Evropy. Lidi ho považovali za psychologa, což on odmítal. Přesto se stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století. Dostojevskij zemřel v roce 1881 na plicní krvácení spojené s rozedmou plic a epileptickým záchvatem.

Více od autora