Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Jozef Škultéty, Tavík František Šimon, Raoul Blondel, Helene Vacaresco, Ladislav Štefánik, Fuscien Dominois, Zora Varsíková, mile Pages, Paul Raphael, Ivan S Krno, Anatole de Monzie, Milan Hodža, Claire Boas de Jouvenel, Maurice Janin, Vavro Šrobár
Štefánik : Spomienky a postrehy - Kniha prvá

1938 | Nakladatelství L. Mazáč

Paula syna probudí uprostřed noci. Aby ho objala, aby mu řekla, že ho miluje. Pak Davidovu fotku zveřejní na facebooku. Své dítě prožívá skrze lajky a komentáře ostatních. Stupňuje se napětí mezi skutečností a očekáváním. Nekompromisně realisticky´ román slovenského copywritera Ondreje Štefánika je vy´povědí o době, ji…ž právěteď žijeme. Její chorobné symptomy popisuje autor nemilosrdně, skepticky a s jistou dávkou cynismu. Přesto, nebo právě proto je román Jsem Paula po okraj plny´ humoru a chytry´ch i překvapivy´ch postřehů. Autor s bravurní lehkostí popisuje rozklad starého světa, kterého si stále nechceme všimnout. „Ale tvůj syn posílá dopisy Hitlerovi! Do prdele, vždyť je děcko! Ať si pro mě za mě myslí, že vítr je prd jednorožce, ale nemůže si přece dopisovat s Hitlerem jen proto, že mu to tvůj nemocný fotr přikázal. Jasně že se pak budí kvůli zlým snům. Dochází ti, co mu namluvil? Hitler je podle tebe v pohodě na rozvíjení fantazie?“ „Dětský svět je takový. Plný hobitů,“ reagovala Paula tichým hlasem, ignorujíc manželův nával zuřivost. A hlavně kauzu Hitler považovala za dávno uzavřenou. Stalo se to už dávno. Paula syna probudí uprostřed noci. Aby ho objala, aby mu řekla, že ho miluje. Pak Davidovu fotku zveřejní na facebooku. Své dítě prožívá skrze lajky a komentáře ostatních. Stupňuje se napětí mezi skut…ečností a očekáváním. Nekompromisně realisticky´ román slovenského copywritera Ondreje Štefánika je vy´povědí o době, již právěteď žijeme. Její chorobné symptomy popisuje autor nemilosrdně, skepticky a s jistou dávkou cynismu. Přesto, nebo právě proto je román Jsem Paula po okraj plny´ humoru a chytry´ch i překvapivy´ch postřehů. Autor s bravurní lehkostí popisuje rozklad starého světa, kterého si stále nechceme všimnout. „Ale tvůj syn posílá dopisy Hitlerovi! Do prdele, vždyť je děcko! Ať si pro mě za mě myslí, že vítr je prd jednorožce, ale nemůže si přece dopisovat s Hitlerem jen proto, že mu to tvůj nemocný fotr přikázal. Jasně že se pak budí kvůli zlým snům. Dochází ti, co mu namluvil? Hitler je podle tebe v pohodě na rozvíjení fantazie?“ „Dětský svět je takový. Plný hobitů,“ reagovala Paula tichým hlasem, ignorujíc manželův nával zuřivost. A hlavně kauzu Hitler považovala za dávno uzavřenou. Stalo se to už dávno.

Stav

Velmi dobrý

minimální oděrky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	303 s., [11] obr. příl
Jazyk:	česky , slovensky
Překladatel:	Ján Belnay
Edice:	Štefánik
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 8. 2024 15:27
Číslo položky:	949061

O autorech

Edvard Beneš

Edvard Beneš byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp. v letech 1935–1938 a 1945–1948. V období tzv. Druhé republiky a následné německé okupace do května 1945 žil a politicky působil v exilu. Od roku 1940 až do osvobození Československa byl mezinárodně uznaným vrcholným představitelem československého odboje, a posléze i exilovým prezidentem republiky. Úřadujícím československým prezidentem byl opět v letech 1945–1948. Po boku Tomáše Garrigue Masaryka byl Beneš jedním z vůdců prvního československého odboje a zakladatelů první Československé republiky. Než se stal prezidentem, působil v letech 1918–1935 jako ministr zahraničí. Jako prezident dvakrát abdikoval, poprvé v roce 1938 pod tlakem situace po uzavření Mnichovské smlouvy, podruhé v roce 1948 v reakci na ovládnutí státu Komunistickou stranou. Edvard Beneš se narodil v Kožlanech na severním Plzeňsku jako nejmladší syn rolníka Matěje Beneše a jeho manželky Anny Petronily , roz. Benešové. Osm dětí se dožilo dospělosti. Jedním z jeho sourozenců byl pozdější politik Vojtěch Beneš. Dalšími sourozenci byli Václav, Regina, Cecílie, Jan, Barbora, Bedřich, Albert a Ladislav. V mládí studoval nejprve na Gymnáziu na Vinohradech v Praze ; bydlel tehdy v domě rodiny Oličovy, spřátelené s jeho přítelkyní a pozdější ženou Hanou Benešovou . Po maturitě studoval dále na Filozofické fakultě pražské Univerzity Karlo-Ferdinandovy. V letech 1901–1904 hrál amatérsky fotbal za mužstvo SK Slavia Praha. Od roku 1904 studoval ve Francii na Sorbonně a Svobodné škole politických nauk , v roce 1907 pak v Berlíně. V Paříži se roku 1906 z...

Více od autora

Milan Rastislav Štefánik

Milan Rastislav Štefánik byl slovenský politik, voják, letec, generál francouzské armády, astronom a meteorolog. V letech 1914–1918 organizoval československé legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku, Itálii. Byl členem Národní rady v Paříži a v letech 1918–1919 československým ministrem vojenství. Je spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem považován za zakladatele Československa. Zahynul při letecké nehodě při návratu do vlasti. V roce 2019 obsadil první místo v anketě Najväčší Slovák o největší osobnost slovenských dějin. Milan Rastislav Štefánik se narodil v Košariskách u Myjavy na západním Slovensku jako šesté z dvanácti dětí v rodině evangelického faráře Pavla Štefánika. Devět dětí se rodičům podařilo vychovat do dospělosti. Třebaže byl synem faráře, vyrůstal v chudém prostředí a jeho život se téměř nelišil od života rolnických dětí ze sousedství. Co mu však od dětství nechybělo, byly slovenské knihy a časopisy, jimiž se Pavol Štefánik jako vzdělaný národovec snažil vychovávat svoje potomky. První tři třídy obecné školy vychodil v rodné vsi, kde ho učil Martin Kostelný, slovenský vlastenec a absolvent slovenského evangelického gymnázia v Revúci. Podle svědectví učitele byl Milan Rastislav nejlepším žákem na košarišské škole. Otec Pavol se snažil poskytnout synovi co nejlepší vzdělání – aby mohl Milan Rastislav studovat na střední škole, musel se důkladně naučit maďarsky. Proto už v devíti letech odešel z domu do Šamorína, aby se připravil na střední školu. Středoškolské studium započal na evangelickém lyceu v Bratislavě, tehdejším Prešpurku, kde už studovali jeho dva bratři – Igor a Pavol. V oné době bylo lyceum maďarizované a ze slovenských vlasteneckých profesorů na něm učil jen Ján Kvačala. Z vyučujících si Štefánik oblíbil profesora matematiky Ferdinanda Hirschmanna a třídního profesora Samuela Markusovszkého. Štefánik studoval s výborným...

Více od autora