Jack London, Eduard Fiker, František Běhounek, Jaroslav Novák, Miloš Kosina, Jaroslav Moravec, Jaroslav Svojše
Statečná srdce : Díl 1-9

1969 | Nakladatelství Růže

Obsažené svazky:

Mlha nad Atlantikem 1969 (94 s., 1. vyd.)
Statečná srdce, dva měsíce života v lesním táboře 1969 (94 s., 5. vyd.)
Klekí Petra bílý otec Apačů 1969 (94 s., 1. vyd.)
Hoši z Modré zátoky 1969 (93, [2], 4. vyd.)
Jezero sedmi světel 1969 (94, [2], 1. vyd.)
Jerry z ostrovů 1969 [1. seš.] (94 s., 6. vyd.)
Nejdřív já 1969 [1. seš.] (92, [3], 4. vyd.)
Jerry z ostrovů 1969 [2. seš.] (S. 97-188, [3], 6. vyd.)
Nejdřív já 1969 [2. seš.] (y 97-190, 4. vyd.)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	94 + 94 + 94 + 93 + 94 + 91 + 92 + 94 + 93
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Zdeněk Burian, Václav Junek, Gustav Krum
Edice:	1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9. svazek ed. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9. svazek ed. Statečná srdce
Vydání:	[6., přeprac. vyd.]
Vydáno v:	České Budějovice
Vystaveno:	18. 4. 2024 11:45
Číslo položky:	821948

O autorech

Jack London

Jack London, vlastním jménem John Griffith Chaney byl americký spisovatel, který se proslavil svými nejčtenějšími knihami Volání divočiny a Bílý tesák. Od mládí žil dobrodružným životem. Byl námořníkem, zlatokopem, členem pobřežní rybářské hlídky i pirátským lovcem ústřic. Procestoval celé Spojené státy americké jako tulák - hobo. V době zlaté horečky se vydal na Aljašku, kde sice nezbohatl, ale později využil zkušeností ze severu ve svých povídkách a knihách. Začal studovat na univerzitě, studium však nedokončil. Od dětství četl dobrodružnou literaturu, kterou později začal i sám psát. Zpočátku neměl úspěch - jeho styl psaní byl drsný a nezvyklý a pro vydavatele nepřijatelný. Postupně se však prosadil, nejprve svými povídkami z Aljašky a později vydával i romány. Byl socialistou, členem socialistické strany a odborů. Psal námořní povídky, povídky a romány z aljašské přírody a podobně drsných prostředí lidské civilizace. Stal se i válečným zpravodajem v Rusko-japonské válce. Další oblastí byla díla se sociální tematikou. Postupně se stal známým a uznávaným spisovatelem, ve své době zřejmě nejlépe placeným. Zbohatl, postavil si jachtu a vydal se na cestu kolem světa. Žil na svém ranči v Měsíčním údolí v Kalifornii. Přes své velké příjmy měl stálé finanční potíže, celý život také bojoval s alkoholismem . Svou závislost výstižně popsal v knize Démon alkohol, která vyšla v roce 1914, dva roky před jeho smrtí. V té době vrcholila v USA abstinenční kampaň a je pravděpodobné, že jeho román přispěl k odhlasování prohibičního zákona. Kvůli nemírnému pití především tvrdého alkoholu měl nemocná játra a ledviny. Proti bolestem užíval morfium, jež mu legálně předepsal lékař; na předávkování morfiem také zemřel. Podle některých spekulací mělo být předávkování záměrné a šlo tedy o sebevraždu. Z vyjádření jeho dcery, z názoru historika a z dopisu...

Více od autora

František Běhounek

František Běhounek byl český fyzik, akademik, profesor a spisovatel, autor odborné literatury, literatury pro mládež a science fiction. Narodil se 27. října 1898 v Praze. Studoval na reálném gymnáziu, kde maturoval roku 1916. Dále studoval na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity a zde získal roku 1922 doktorát přírodních věd. Po absolutoriu Karlovy univerzity pokračoval ve studiu v Paříži na Sorboně a díky dvouletému stipendiu studoval rovněž radiologii, pod přímým vedením paní Marie Curie-Skłodowské. Po návratu do Československa působil na Státním radiologickém ústavu . Roku 1926 se zúčastnil, na přímou přímluvu paní Skłodowské, části výpravy Roalda Amundsena k severnímu pólu, vzducholodí Norge. Prováděl měření na Špicberkách, ale vlastního letu k pólu se ještě nezúčastnil – letěly jen jeho měřicí přístroje. Roku 1928 byl, jako specialista na kosmické záření, vědeckým členem posádky vzducholodi Italia, pod vedením generála Umberta Nobileho. Na vzducholodi Italia, jako první Čech, přeletěl nad severním pólem. Následné ztroskotání při návratu vzducholodi, několikatýdenní pobyt na ledové kře a záchranu sovětským ledoborcem Krasin, popsal v knize Trosečníci na kře ledové , později vydáno jako Trosečníci polárního moře. Kniha byla přeložena do řady světových jazyků. V roce 1929, rok po návratu z této výpravy, habilitoval na Karlově univerzitě a stal se docentem radioaktivity a atmosférické elektřiny. Nadále se zabýval vědeckou prací i psaním knih. V letech 1933–1945 vedl v Praze Státní radiologický ústav, který předtím zakládal. V letech 1936–1938 se podílel na založení observatoře atmosférické elektřiny na Štrbském plese. Po roce 1945 byl vedoucím fyzikálního oddělení Radioléčebného ústavu v Praze. Od roku 1951 vedl Onkologický ústav, který se stal o pět let později součástí Ústavu jaderné fyziky ČSAV. V roce 1953 byl zvolen členem korespondentem ČSAV. Roku 1954 získ...

Více od autora