Stav: |
Velmi dobrý, jen minimální oděrky na obálce
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 351 |
Jazyky: | česky |
Editor: | Karel Kouba, Petr Šámal, Vít Schmarc |
Edice: | 1. svazek ed. Šťastné zítřky 12x |
Vydání: | V tomto uspořádání vyd. 1. |
ISBN: | 9788020016690 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | út 23. dubna 2024 12:37 |
Číslo položky: | 825387 |
Sémiotické eseje analyzují klíčové symboly, emblémy a mýty české socialistické kultury z let 1948-1989.
Základ knihy představuje práce Šťastný věk z roku 1992, ve které literární vědec Vladimír Macura analyzuje kulturu socialistického Československa. Zaměřuje se na ikonografii. Vysvětluje klíčové symboly, emblémy a mýty typické pro tehdejší dobu - ať už jde o kulty osobností, vzory hrdinů, socialistické pojetí domova, etikety či metra. Původní vydání Šťastného věku je zde rozšířeno i o obrazovou přílohu. Druhý oddíl knihy doplňuje problematiku šťastného věku o literárněhistorické studie - zachycení fungování literatury v totalitním režimu. Závěrečná stať pak sleduje užívání motivu továrny od 19. stol. až po jeho kulminaci v 50. letech 20. století. Knihu uzavírá stať T. Glance o literární práci V. Macury.
Vladimír Macura byl český spisovatel, literární vědec a kritik. Ve svém literárně-historickém bádání se zabýval zejména dobou českého národního obrození a jeho mýty. Významná je jeho průlomová literárněvědná práce na toto téma Znamení zrodu a prozaické dílo. Jeho otec byl náměstkem ředitele Ostravsko-karvinských koksoven a posléze ředitelem Ústavu pro výzkum a využití paliv v Běchovicích u Prahy. Macura maturoval v roce 1963 v rodné Ostravě. Již na gymnáziu byl členem literární skupiny Autoři v povijanu a skupiny „ismuistů“ . Poté byl přijat ke studiu češtiny a angličtiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, ale protože jeho otec v té době přijal místo ředitele v Běchovicích, vystudoval tyto obory nakonec na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval roku 1968, doktorát si udělal v roce 1969, díky práci o Františku Halasovi. V roce 1969 nastoupil do Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. V roce 1974 patřil k zakládajícím členům Baltského svazu, v době komunistické diktatury ilegální organizace sdružující přátele pobaltských národů, okupovaných Sovětským svazem . Podílel se i na vydávání samizdatového časopisu tohoto spolku Läänemere Liidu Liige. V roce 1987 získal titul kandidát věd. Po sametové revoluci spoluzakládal Obec spisovatelů a v roce 1990 se stal zástupcem ředitele svého ústavu. V roce 1993 pak byl jmenován jeho ředitelem. Funkci vykonával až do smrti. V roce 1998 obdržel Státní cenu za literaturu za Guvernantku a Český sen. Macurův život a dílo zpracoval jeho přítel Pavel Janoušek v knižní monografii Ten, který byl: Vladimír Macura mezi literaturou, vědou a hrou . Zemřel roku 1999 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Literatuře se věnují i jeho dcera Kateřina Jančaříková a syn Ondřej Macura . Ve své literárně...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem