Ignát Herrmann
Staří mládenci DEDIKACE IGNÁT HERRMANN SYNU DALIBOROVI

1908 | Nakladatelství F. Topič

Humorné obrázky ze života "přespočetných". Humorné obrázky ze života "přespočetných".

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

PODPIS, lehce vybledlý hřbet, jinak v pořádku, celokožená

Skladem pro e-shop Odešleme do 3. 8.

Další varianty

	Stav Velmi dobrý PODPIS, lehce vybledlý hřbet, jinak v pořádku, celokožená	Skladem pro e-shop Odešleme do 3. 8.
	Stav Velmi dobrý PODPIS, polokožená	Skladem pro e-shop Odešleme do 3. 8.

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehce vybledlý hřbet, jinak v pořádku obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	Celokožená přednostní nakladatelská vazba.
Vazba:	pevná, celokožená
Počet stran:	228
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Sebrané spisy Ignáta Herrmanna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 7. 2026 8:27
Číslo položky:	1835676

O autorovi

Ignát Herrmann

Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...

Více od autora