František Halas
Staré ženy

1947 | Nakladatelství LKM

Dvě rozsáhlejší básně významného představitele české poezie dvacátého století, které vznikaly v průběhu první poloviny třicátých let 20. století. "Staré ženy" představují pětidílnou litanickou skladbu, v níž je základním tématem motiv smrti a soucítění se stářím, z něhož vykoupení přináší pouze smrt. V době svého vznik…u byla tato báseň označena F. X. Šaldou jako malé veledílo a toto tvrzení platí nepochybně i dnes. "Dělnice" jsou pak básní, již Halas otiskl v Haló, novinách až tři roky po jejím vzniku a v níž vzpomíná na své dětství, ve kterém sehrála hlavní roli jeho předčasně zemřelá matka , reprezentující nelehký úděl dělnic v čase plném sociálních otřesů. Báseň lze považovat za jakýsi doplněk ke „Starým ženám“, obě skladby pak vytvářejí takřka jednolitý celek, v němž do popředí výrazně vystupují dobové společenské rozdíly a nerovnosti. Dvě rozsáhlejší básně významného představitele české poezie dvacátého století, které vznikaly v průběhu první poloviny třicátých let 20. století. "Staré ženy" představují pětidílnou litanickou skladbu…, v níž je základním tématem motiv smrti a soucítění se stářím, z něhož vykoupení přináší pouze smrt. V době svého vzniku byla tato báseň označena F. X. Šaldou jako malé veledílo a toto tvrzení platí nepochybně i dnes. "Dělnice" jsou pak básní, již Halas otiskl v Haló, novinách až tři roky po jejím vzniku a v níž vzpomíná na své dětství, ve kterém sehrála hlavní roli jeho předčasně zemřelá matka , reprezentující nelehký úděl dělnic v čase plném sociálních otřesů. Báseň lze považovat za jakýsi doplněk ke „Starým ženám“, obě skladby pak vytvářejí takřka jednolitý celek, v němž do popředí výrazně vystupují dobové společenské rozdíly a nerovnosti.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	43
Jazyk:	česky
Vydání:	Čeští básníci 20. století
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 6. 2022 17:57
Číslo položky:	352428

O autorovi

František Halas

Byl básníkem, prozaikem, překladatelem, a politicky a kulturně činným člověkem. Narodil se 3. října 1901 v Brně v rodině textilního dělníka. Rodina jeho otce pocházela z Kunštátu na Českomoravské vrchovině. Když mu bylo osm let, zemřela mu matka, rodina se přestěhovala do Svitávky u Blanska a otec se znovu oženil. V roce 1914 se rodina opět přestěhovala do Brna. Učil se knihkupcem a v době otcova zajetí na ruské frontě v době první světové války pracoval jako příručí a v letech 1922-24 jako úředník v pojišťovně. Již v mládí ho otec přivedl mezi komunistickou mládež a v roce 1921 se stal členem KSČ. Psal do novin první články a verše. Začal psát do Rovnosti, řídil tam rubriku mládeže. V té době se seznámil s Bedřichem Václavkem, pomáhal zakládat Devětsil v Brně a vydával revue Pásmo. V roce 1925 odjel na půl roku do Paříže, po návratu se přestěhoval do Prahy a našel zaměstnání jako redaktor nakladatelství Orbis. V roce 1931 podnikl novou cestu, tentokrát do Itálie a jižní Francie, v roce 1936 se zúčastnil zájezdu do Španělska. Po návratu napsal řadu básní inspirovaných cestou. Ty vyšly posmrtně v brožuře Španělský podzim Františka Halase: fakta a dokumenty . Roku 1936 se také oženil a z manželství se narodili dva synové. Za války se účastnil odboje a pracoval v Národním revolučním výboru spisovatelů. Po válce byl přednostou odboru ministerstva informací, poslancem Národního shromáždění a předsedou Syndikátu českých spisovatelů. Zemřel 27. října 1949 v Praze na selhání srdce, pohřben je v Kunštátu. Jeho dílo není příliš obsáhlé , ale je považováno za vrchol české poezie meziválečných let a bylo vzorem pro mnoho mladých básníků. Verše nejsou libozvučné, často jsou násilně přerušené, autor vytvářel vlastní slova, neologismy nebo neobvyklou větnou skladbu. Zdůrazňoval smrt a používal archaismy. Jeho dílo je ovlivněno existencionalismem....

Více od autora