Knihy
Historie
Pravěk
Vilém Hrubý
Staré Město - Velehrad

Vilém Hrubý
Staré Město - Velehrad : ústředí z doby Velkomoravské říše

1964 | Nakladatelství Československé akademie věd

Monografie pro širší čtenářskou veřejnost shrnuje výsledky stoletého výzkumu; soustavně byl však prováděn teprve od r. 1948. Popisuje původní slovanské osady, spojené opevněním z 2. pol. 9. stol. v městský komplex, počátky, vývoj a hustotu osídlení, typy staveb, výrobu, doklady pokřesťanštění, kulturu a umělecké řemesl…o. Závěr sleduje průběh výzkumu. Monografie pro širší čtenářskou veřejnost shrnuje výsledky stoletého výzkumu; soustavně byl však prováděn teprve od r. 1948. Popisuje původní slovanské osady, spojené opevněním z 2. pol. 9. stol. v mě…stský komplex, počátky, vývoj a hustotu osídlení, typy staveb, výrobu, doklady pokřesťanštění, kulturu a umělecké řemeslo. Závěr sleduje průběh výzkumu.

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	75 s., 28 s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Památníky naší minulosti
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 7. 2024 11:28
Číslo položky:	906007

O autorovi

Vilém Hrubý

Vilém Hrubý , původní profesí pedagog, vlastivědný pracovník, muzejník, archeolog, objevitel prvního křesťanského kostela prokazatelně náležejícího do období Velké Moravy v poloze Na Valách. Se jménem prof. Viléma Hrubého jsou spojeny významné archeologické objevy na našem území z velkomoravského období , především hradiště Veligradu, které se nacházelo na území dnešního Starého Města a Uherského Hradiště, a přilehlých lokalit. S touto lokalitou je spojena i významná část jeho života. Vilém Hrubý se sice narodil v obci Říkovice jižně od Přerova, ale již v prvním roce jeho života se rodiče přestěhovali do Uherského Hradiště. Po maturitě v roce 1932 působil jako učitel na školách ve Spytihněvi, v Jankovicích, v Sušicích, ve Starém Městě, od roku 1943 v Uherském Hradišti. Vzhledem k jeho neustále rozšiřujícím se aktivitám během pedagogické praxe se postupně vyvázal z oblasti školství a nastoupil do Slováckého muzea jako správce archeologických sbírek. Na tomto pracovišti systematicky uspořádal nálezy z oblasti Uherskohradišťska. Brzy přestoupil do tehdejšího Moravského musea, dnes Moravského zemského muzea, v němž již natrvalo zakotvil. S tímto pracovištěm je spojena jeho úspěšná vědecká dráha. Archeolog proslul v roce 1948 jako objevitel druhé, resp. první tehdy doložené velkomoravské zděné stavby, kostela na zatím největší nalezené nekropoli slovanského osídlení ve staroměstské lokalitě Na Valách v těsném sousedství Schildrova mlýna. Tehdy jako čersvý vedoucí archeologického výzkumu navázal na předchozí archeologickou činnost jeho předchůdce, staroměstského učitele a amatérského archeologa Antonína Zelnitia. Pozoruhodný objev negativu základů křesťanského kostela z poloviny 9. století usměrnil profesní zájem Viléma Hrubého do oblasti archeologie slovanské. Následovala celá řada dalších významných objevů na území Starého Města, Uherského Hradiště, Modré, Velehradu, Zlechova, Ostrožs...

Více od autora