Jaroslav Herout
Staletí kolem nás : přehled stavebních slohů

1961 | Nakladatelství Orbis

Popularizující knížka, určená k orientaci ve stavebních slozích, sleduje a vysvětluje vývoj architektury u nás od doby předrománské až do současnosti. Podstatnou část tvoří obrazové tabulky, na kterých jsou názorně ukázány a popsány typické architektonické prvky, detaily, profily a ornamenty i celé stavební celky, char…akteristické pro jednotlivá slohová období. Popularizující knížka, určená k orientaci ve stavebních slozích, sleduje a vysvětluje vývoj architektury u nás od doby předrománské až do současnosti. Podstatnou část tvoří obrazové tabulky, na kterýc…h jsou názorně ukázány a popsány typické architektonické prvky, detaily, profily a ornamenty i celé stavební celky, charakteristické pro jednotlivá slohová období.

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	235
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Rudolf Mader
Edice:	Kultura kolem nás
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 6. 2023 11:59
Číslo položky:	575216

O autorovi

Jaroslav Herout

Jaroslav Herout byl český památkář a historik umění, působící v odborné organizaci státní památkové péče. Široké veřejnosti je známý především důkladnými a srozumitelnými publikacemi, seznamujícími zejména s typologií, genezí, tvaroslovím a terminologií historických staveb. V letech 1946-1952 vystudoval obory dějiny umění a klasická archeologie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kdy byli jeho učiteli Jan Květ, Jaroslav Pešina a Václav Mencl. Titul PhDr. obdržel v roce 1952 po obhajobě rigorózní práce Vývoj gotického domu v Čechách. Směr jeho studia i pozdější profesní dráhy ovlivnilo prostředí historické Kutné Hory, ale také vzor předchůdce a vzdáleného příbuzného prof. Josefa Braniše. Václav Mencl jej záhy přivedl k publikační činnosti V roce 1954 nastoupil do odboru kultury Rady Krajského národního výboru v Pardubicích. Zde byl pověřen fotografickou a dokumentační službou. Od 1. ledna 1955 působil v Oblastní správě státního kulturního majetku. Tehdy se pracovně setkával s arch. Břetislavem Štormem, od kterého načerpal další znalosti. Od začátku roku 1959 byl nucen zaměstnání vícekráte měnit. Ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody krátce zastupoval nemocnou pracovnici ve sbírce fotografií. Z odborného hlediska byla přínosná i několikaměsíční brigáda při stavebně-historických průzkumech, vedených dr. Dobroslavem Líbalem. Od srpna 1959 byl zařazen do koordinační komise pro kulturní využití státních hradů a zámků. Ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody byl začleněn do oddělení státního seznamu kulturních památek . V té době přes značné pracovní nároky sepsal i několik publikací o zpřístupněných hradech a zámcích (Mnichovo Hradiště, Kunětická hora, Slatiňany, Lichnice, Košumbe...

Více od autora