Bohumír Polách
Srub radosti

Bohumír Polách

Bohumír Polách byl český prozaik, textař a dramatik. Na raných dílech spolupracoval s Františkem Kožíkem. Pokřtěn byl jako Bohumír Josef Skočovský, syn notářského kancelisty Antonína Skočovského a jeho manželky Marie, rozené Kopřivové . Literatura bez dalšího upřesnění uvádí, že vyrůstal v rodině důstojníka. Jednalo se o Cyrilla Polácha , majitele realit v Žabovřeskách, později ruského legionáře a důstojníka čsl. armády. Bohumíra Skočovského ale adoptoval až v roce 1920 a ten přijal příjmení svého adoptivního otce Polách. Na úmrtním oznámení Cyrilla Polácha je již Bohumír Polách uveden jako syn. Studoval na obchodní akademii v Brně. V době studií se již věnoval amatérskému divadlu ve spolku Mošna v Brně-Žabovřeskách. V roce 1917 musel studia přerušit, narukoval a byl odeslán na frontu. Maturoval v roce 1919 a byl až do roku 1954 zaměstnán jako bankovní úředník. V roce 1922 vystoupil z církve. Ve 30. letech ho Václav Jiřikovský vyzval ke spolupráci. Bohumír Polách vytvořil autorskou dvojici se spisovatelem Františkem Kožíkem , který v ní publikoval pod pseudonymem Jiří Žalman. Spolu napsali především řadu operet a písňových textů . Ve své době byla tato díla úspěšná, některá byla zfilmována, vesměs byla uvedena na předních operetních scénách; kritikou byla přijímána spíše vlažně. V roce 1945 vstoupil Bohumil Polách do KSČ a jeho život se zpolitizoval. Změna v díle Bohumíra Polácha v poválečném období byla natolik zřejmá, že i Rudé právo později označilo rok 1945 v jeho díle za „jasný předěl“. V roce 1946 se podílel na volební kampani a v letech 1948–1952 pracoval v brněnských akčních výborech. Od roku 1952 žil v Praze. Zde byl od roku 1954 do roku 1961 ředitelem Českého literárního fondu. Po odchodu do důchodu žil v Brně, kde též zemřel. Auto...