Vladimír Neff
Srpnovští páni

1980 | Nakladatelství Československý spisovatel

Románová kronika o předhusitských sociálních otřesech z doby posledních Přemyslovců a Jana Lucemburského. Na osudech tří generací smyšlených pánů ze Srpna - Odolena, Epíka a Křišťana - je plasticky předveden život šlechty v době, kdy nástup peněžního hospodářství vytlačuje směnný obchod a kdy rozvojem řemeslné výroby n…eobyčejně sílí vliv měšťanstva. Přiostření rozporů uvnitř společenských vrstev mění postupně způsob života, a feudální šlechta, která je přesvědčena, že ji tak "ďábel zaplétá do příčin", nenalézá jiného východiska než ještě víc vysávat nevolníky. Ojedinělé pokusy o lepší uspořádání poddanských vztahů se hroutí, jakmile jejich původce zemře. V té době je poddaný lid neobyčejně přístupen myšlenkám "návratu k původní církvi", které se ovšem vyhrocují i v oposici proti "rameni světskému". Podivín Petr Pudivous první si všímá rozdílů mezi životní skutečností a církevním učením, a své osobité myšlenky vykládá shromážděnému lidu, zaplatí to smrtí, ale v jeho započatém díle pokračuje lidový vůdce Praskola, pod jehož vedením se lidové kacířské hnutí vzedme až k ozbrojenému povstání: ač poraženo, je předzvěstí nových bouří. Kniha je psána vančurovsky archaisujícím stylem.

Románová kronika o předhusitských sociálních otřesech z doby posledních Přemyslovců a Jana Lucemburského. Na osudech tří generací smyšlených pánů ze Srpna - Odolena, Epíka a Křišťana - je plasticky př…edveden život šlechty v době, kdy nástup peněžního hospodářství vytlačuje směnný obchod a kdy rozvojem řemeslné výroby neobyčejně sílí vliv měšťanstva. Přiostření rozporů uvnitř společenských vrstev mění postupně způsob života, a feudální šlechta, která je přesvědčena, že ji tak "ďábel zaplétá do příčin", nenalézá jiného východiska než ještě víc vysávat nevolníky. Ojedinělé pokusy o lepší uspořádání poddanských vztahů se hroutí, jakmile jejich původce zemře. V té době je poddaný lid neobyčejně přístupen myšlenkám "návratu k původní církvi", které se ovšem vyhrocují i v oposici proti "rameni světskému". Podivín Petr Pudivous první si všímá rozdílů mezi životní skutečností a církevním učením, a své osobité myšlenky vykládá shromážděnému lidu, zaplatí to smrtí, ale v jeho započatém díle pokračuje lidový vůdce Praskola, pod jehož vedením se lidové kacířské hnutí vzedme až k ozbrojenému povstání: ač poraženo, je předzvěstí nových bouří. Kniha je psána vančurovsky archaisujícím stylem.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	444
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Miroslav Váša
Vydání:	Vyd. 4.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 5. 2024 11:28
Číslo položky:	849816

O autorovi

Vladimír Neff

Vladimír Neff byl český spisovatel, překladatel a scenárista, otec spisovatele Ondřeje Neffa. Narodil se v Praze, kde také absolvoval obecnou školu. Pocházel z bohaté podnikatelské rodiny, otec Vladimír Neff byl významným obchodníkem s kuchyňským zbožím a majitelem velké prodejny v Praze na Příkopech a chtěl mít syna obchodníka. Mezi lety 1921 a 1925 navštěvoval reálné gymnázium v Truhlářské ulici, obchodní akademii v Resslově ulici a poté až do roku 1928 francouzskou obchodní akademii v Ženevě. Po studiu pracoval ve skladu porcelánu ve Vídni a v roce 1929 jako dobrovolník v obchodním domě v Brémách. Rok poté nastoupil do podniku svého otce. Od roku 1935 pracoval jako cizojazyčný lektor v pražském nakladatelství Melantrich, ale už od roku 1939 se živil jako spisovatel z povolání. V roce 1950 byl krátkodobě zaměstnán na Barrandově jako scenárista. V letech 1946–1953 bydlel na Slapech, později jen v Praze. Roku 1977 podepsal Antichartu. Jeho první literární počiny se datují už do druhé poloviny 30. let, především jsou to detektivní parodie a částečně politická satira. Za okupace jej pak zaměstnávala především práce na popularizačně vědeckém slovníku dějin filosofie Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias, jenž pak vyšel těsně před komunistickým převratem roku 1948. První výrazný úspěch u veřejnosti zaznamenal psychologickým románem Třináctá komnata z roku 1944 a následně novelou Marie a zahradník. Jeho vrcholnými díly pak jsou historické romány, především pentalogie Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova, Královský vozataj a trilogie Královny nemají nohy, Prsten Borgiů a Krásná čarodějka. Také překládal, a to z francouzštiny, němčiny a ruštiny. Psal rovněž filmové scénáře ....

Více od autora