Eduard Stehlík
Srdce armády : Generální štáb 1919-2004

2004 | Nakladatelství Ministerstvo obrany České republiky - AVIS

Říká se, že jeden obrázek, jedna jediná fotografie vydají za tisíc slov. V této publikaci je takovýchto vyobrazení více než čtyři sta. Jako by před vámi byla rozprostřena pestrá mozaika, vytvořená z obrázků uložených ve vojenských i soukromých archivech. Na stránkách očima čtenářů ožívají historické události i pozapome…nuté příběhy, lidé, jejichž jména jsou známa prakticky každému, i ti, kdo měli upadnout do trvalého zapomnění. Nalezneme osobnosti i události, k nimž se dodnes můžeme hrdě hlásit, stejně jako okamžiky, které v našich národních dějinách nepatří právě k nejšťastnějším. Kniha dostala název Srdce armády. Srdce je orgán, bez kterého není možný lidský život, a podobně je to i s armádním organismem. Na třiašedesát životopisů včetně portrétních fotografií je prokládáno obsahem knihy a dokládá o životních osudech lidí, kteří byli nedílnou součástí toho, čemu se po desetiletí říká Generální štáb – srdce armády. Říká se, že jeden obrázek, jedna jediná fotografie vydají za tisíc slov. V této publikaci je takovýchto vyobrazení více než čtyři sta. Jako by před vámi byla rozprostřena pestrá mozaika, vytvořená z o…brázků uložených ve vojenských i soukromých archivech. Na stránkách očima čtenářů ožívají historické události i pozapomenuté příběhy, lidé, jejichž jména jsou známa prakticky každému, i ti, kdo měli upadnout do trvalého zapomnění. Nalezneme osobnosti i události, k nimž se dodnes můžeme hrdě hlásit, stejně jako okamžiky, které v našich národních dějinách nepatří právě k nejšťastnějším. Kniha dostala název Srdce armády. Srdce je orgán, bez kterého není možný lidský život, a podobně je to i s armádním organismem. Na třiašedesát životopisů včetně portrétních fotografií je prokládáno obsahem knihy a dokládá o životních osudech lidí, kteří byli nedílnou součástí toho, čemu se po desetiletí říká Generální štáb – srdce armády.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~169 Kč~~ 119 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 99 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	95
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072782207
ISBN:	9788072782208
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 2. 2024 15:37
Číslo položky:	759185

O autorovi

Eduard Stehlík

Eduard Stehlík je český vojenský historik, spisovatel a bývalý voják. Zaměřuje se na československé vojenské dějiny, zejména období 1914–1956. Byl ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany a působil také jako historik Vojenského historického ústavu Praha a později jako předseda vědecké rady a 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Od roku 2020 působí jako ředitel Památníku Lidice. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor ruština – dějiny. V letech 1989–2012 byl zaměstnancem Vojenského historického ústavu Praha. V roce 1992 se stal vojákem z povolání. Již od zahájení příprav na vznik Ústavu pro studium totalitních režimů v srpnu 2008 byl členem jeho vědecké rady, 14. prosince 2010 byl zvolen jejím předsedou. V roce 2012 z vědecké rady vystoupil, když se stal v srpnu 1. náměstkem ředitele Daniela Hermana. Z funkce byl odvolán a výpověď z ústavu dostal 15. dubna 2013 s výpovědní lhůtou do 30. června. Konec jeho působení v ÚSTR byl spojený zejména s nesouhlasem s personální politikou nově jmenované ředitelky Pavly Foglové, především se záměrem odvolat ředitelku Archivu bezpečnostních složek Zlatuši Kukánovou. Výpověď ale označil v dubnu 2014 soud za neplatnou. V květnu téhož roku poslanci navrhli Stehlíka jako člena Rady ÚSTR a 18. června byl hlasy 37 ze 62 senátorů do rady skutečně zvolen. Působil jako jeden z poradců ministra obrany Vlastimila Picka. Dne 3. března 2014 byl jmenován ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany, který vedl do konce roku 2019. Tehdy také ukončil svůj pracovní poměr v armádě a odešel do zálohy. Dne 24. února 2020 se stal ředitelem Památníku Lidice. V roce 2006 začal spolupracovat s Českou televizí na pořadu Historický magazín. Dne 27. října 2006 byl vyhlášen čestným občanem Lidic. V červenci 2019 byl opět zvolen členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, získal 57 hlasů od 74 senátorů. N...

Více od autora