Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 246 |
Jazyky: | česky |
Edice: | Bylo-nebylo 3x |
Vydání: | 1 |
ISBN: | 80-901746-6-3 |
Vydáno v: | Praha |
Poznámka: | Poznámky/vpisky Zdeňka Mahlera obálka Václav Rytina |
Vystaveno: | čt 17. ledna 2019 16:25 |
Číslo položky: | 50998 |
Dílo představuje soubor kritických výhrad k postsametovému vývoji – od ekonomické loupeže k divadelním pohromám a kultuře. Zabývá se i personálním obsazením a tudíž kniha končí katastrofou ruského loďstva u Port Arturu. Jeden z ruských námořníků vysvětlil konec admirála Makarova. „Je to proto, že zlato se vždycky potopí, ale hovno vyplave.“
Slavomír Pejčoch, píšící pod pseudonymem Slavomír Ravik , byl český spisovatel a historik. Narodil se v malé obci na Vysočině, vystudoval Obchodní akademii ve Znojmě a pak moderní historii na Filozofické fakultě UK. Na College of Arts bagdádské univerzity studoval arabštinu a pak v Československu pracoval jako novinář. V roce 1968 byl tiskovým tajemníkem reformních ministrů Václava Valeše a Oty Šika. Od 70. let byl nucen pracovat v podniku Meta. Po roce 1989 pracoval pro vládu a byl konzultantem NATO v oblasti médií. Po řadu let byl poradcem Miloše Zemana a autorem nesčetných kritických analýz, zčásti vydaných tiskem. Zemřel roku 2020 v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Jeho synem byl historik Ivo Pejčoch. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slavomír Pejčoch na slovenské Wikipedii.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem