Leonid Nikolajevič Andrejev
"Spisy L.N. Andrejeva: Svazek IV, ""Nezabiješ"" a jiné práce"

1928 | Nakladatelství J. Otto

Nejvyzrálejší dílo významného ruského spisovatele předříjnového období , rozsahem nevelká novela z r. 1906, je psychologicky hlubokým a umělecky strhujícím vylíčením posledních chvil sedmi lidí – pěti revolucionářů a dvou zločinců – odsouzených k smrti oběšením. Třebaže autor ani zmínkou nenaznačuje, zač jeho revolucio…náři bojovali a zač jdou na smrt, třebaže odsouzence v jejich předsmrtných úvahách nemučí nezdar revolučního díla, nýbrž jen hrůza ze smrti, která je sbližuje s oběma zločinci, přece bylo dílo v době stolypinské reakce chápáno nejen jako protest proti hromadným popravám a proti nelidskosti trestu smrti, ale přímo jako revoluční čin, jako proticarský manifest. Nejvyzrálejší dílo významného ruského spisovatele předříjnového období , rozsahem nevelká novela z r. 1906, je psychologicky hlubokým a umělecky strhujícím vylíčením posledních chvil sedmi lidí – pěti… revolucionářů a dvou zločinců – odsouzených k smrti oběšením. Třebaže autor ani zmínkou nenaznačuje, zač jeho revolucionáři bojovali a zač jdou na smrt, třebaže odsouzence v jejich předsmrtných úvahách nemučí nezdar revolučního díla, nýbrž jen hrůza ze smrti, která je sbližuje s oběma zločinci, přece bylo dílo v době stolypinské reakce chápáno nejen jako protest proti hromadným popravám a proti nelidskosti trestu smrti, ale přímo jako revoluční čin, jako proticarský manifest.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	471
Jazyk:	česky
Překladatel:	Miloš Novák, Božena Popová
Edice:	Ruská knihovna, Spisy L. N. Andrejeva
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 5. 2020 15:41
Číslo položky:	100076

O autorovi

Leonid Nikolajevič Andrejev

Leonid Nikolajevič Andrejev byl spisovatel a dramatik konce 19. a počátku 20. století. Jeden z nejsložitějších a vnitřně nejrozporuplnějších představitelů ruské literatury předrevolučního období. Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny. Po absolvování gymnázia v Orlu studoval práva nejprve na petrohradské, později na moskevské univerzitě. Studia dokončil v roce 1897. Poté se zabýval advokátní praxí, té však brzy zanechal a věnoval se plně literární činnosti. Jeho první povídka O hladovém studentu, od níž si sliboval úspěch, mu byla vrácena redakcí petrohradského listu Nědělja . Stejný osud stihl i jinou ranou povídku Obnažená duše. Roku 1895 bylo otištěno několik jeho črt o studentském životě v listě Orlovskij vestnik a také povídka On, ona a vodka. Tyto prvotiny však zůstaly vcelku nepovšimnuty. Od roku 1897 působil jako zpravodaj v listě Moskovskij vestnik a později jako fejetonista v moskevském listě Kurjer, v němž uveřejňoval v letech 1898-1903 fejetony, publicistické stati a divadelní referáty pod názvem Meloči žizni , podepisoval je pseudonymem Džems Linč. V témže listě otiskoval i svá beletristická díla. Prvním z nich byla povídka Bargamot i Garaska , jíž si povšiml Maxim Gorkij, který později získal Andrejeva ke spolupráci s nakladatelstvím Znanije. V raných dílech Andrejev navázal na humanistické tradice ruské literatury 19. století. Jeho rané fejetony a povídky, v nichž líčil těžký život městské chudiny a drobných řemeslníků, se vyznačovaly ostře kritickým vztahem k buržoazní společnosti. Již zde se projevovala Andrejevova skepse i sklon k psychologizaci, soustředění na vnitřní svět jednotlivce, na pocit ztracenosti lidského individua v nepřátelském prostředí. Zazněl tu už protest proti odlidštění života v soudobé civilizaci, většinou však jeho hr...

Více od autora