Leonid Nikolajevič Andrejev
Fixní idea

1968 | Nakladatelství Odeon

Psychologická próza ruského prozaika a dramatika , jednoho z předních autorů předrevolučního dvacetiletí, vyprávěná formou osmi protokolárních výpovědí. Příběh duševně chorého lékaře, který spáchal v pominutí smyslů vraždu a při psychiatrickém vyšetření chladnokrevně a s rozvahou, dovolávaje se Dostojevského Raskolniko…va, vypráví o důvodech a nutnosti svého zločinu a dává tak vznik osmi listům výpovědí, tvořících jádro prózy. Psychologická próza ruského prozaika a dramatika , jednoho z předních autorů předrevolučního dvacetiletí, vyprávěná formou osmi protokolárních výpovědí. Příběh duševně chorého lékaře, který spáchal v …pominutí smyslů vraždu a při psychiatrickém vyšetření chladnokrevně a s rozvahou, dovolávaje se Dostojevského Raskolnikova, vypráví o důvodech a nutnosti svého zločinu a dává tak vznik osmi listům výpovědí, tvořících jádro prózy.

Stav

Mírně opotřebená

zašlá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	98
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vladimír Boudník
Překladatel:	Ludmila Dušková
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 5. 2025 11:24
Číslo položky:	1236483

O autorovi

Leonid Nikolajevič Andrejev

Leonid Nikolajevič Andrejev byl spisovatel a dramatik konce 19. a počátku 20. století. Jeden z nejsložitějších a vnitřně nejrozporuplnějších představitelů ruské literatury předrevolučního období. Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny. Po absolvování gymnázia v Orlu studoval práva nejprve na petrohradské, později na moskevské univerzitě. Studia dokončil v roce 1897. Poté se zabýval advokátní praxí, té však brzy zanechal a věnoval se plně literární činnosti. Jeho první povídka O hladovém studentu, od níž si sliboval úspěch, mu byla vrácena redakcí petrohradského listu Nědělja . Stejný osud stihl i jinou ranou povídku Obnažená duše. Roku 1895 bylo otištěno několik jeho črt o studentském životě v listě Orlovskij vestnik a také povídka On, ona a vodka. Tyto prvotiny však zůstaly vcelku nepovšimnuty. Od roku 1897 působil jako zpravodaj v listě Moskovskij vestnik a později jako fejetonista v moskevském listě Kurjer, v němž uveřejňoval v letech 1898-1903 fejetony, publicistické stati a divadelní referáty pod názvem Meloči žizni , podepisoval je pseudonymem Džems Linč. V témže listě otiskoval i svá beletristická díla. Prvním z nich byla povídka Bargamot i Garaska , jíž si povšiml Maxim Gorkij, který později získal Andrejeva ke spolupráci s nakladatelstvím Znanije. V raných dílech Andrejev navázal na humanistické tradice ruské literatury 19. století. Jeho rané fejetony a povídky, v nichž líčil těžký život městské chudiny a drobných řemeslníků, se vyznačovaly ostře kritickým vztahem k buržoazní společnosti. Již zde se projevovala Andrejevova skepse i sklon k psychologizaci, soustředění na vnitřní svět jednotlivce, na pocit ztracenosti lidského individua v nepřátelském prostředí. Zazněl tu už protest proti odlidštění života v soudobé civilizaci, většinou však jeho hr...

Více od autora