Klement Gottwald
Spisy. Sv. 3, Březen 1931 - červenec 1932

1951 | Nakladatelství Svoboda

"Třetí svazek Spisů Klementa Gottwalda obsahuje články a projevy z období od dubna 1931 do července 1932 ... V letech 1931-1932, kdy hospodářská krize nabyla u nás již katastrofálních rozměrů, byla komunistická strana, vedená Klementem Gottwaldem, jedinou silou, o niž se mohl opřít náš pracující lid statisícové masy ne…zaměstnaných v boji proti brutální moci buržoazie, proti systému Duchcovů a Košut, který na volání dělnictva po chlebě a práci odpovídal olovem a bajonety. Významné místo v pracích zahrnutých v tomto svazku zaujímá otázka vytvoření jednotné fronty všech pracujících a vypracování konkretních bojových metod pro dělnické hnutí v závodech, mezi nezaměstnanými a mezi pracujícími vrstvami rolnictva. ... Správnost gottwaldovské taktiky jednotné fronty byla potvrzena zvláště vítězstvím velké mostecké stávky, trvající od 23. března do 20. dubna 1932, a úspěchy mohutného hnutí rolnických mas na Zakarpatsku proti exekucím, dluhům, za práci a záchranu tisíců hladovějícich. V závěru knihy je uveřejněna rezoluce "Cesta ke sjednocení dělnické třídy na odboj a výboj"," ... která zdůrazňuje "nutnost navázání těsné spolupráce komunistů s prostými členy socialistických stran nejen v boji za denní požadavky pracujících, nýbrž i v boji proti buržoaznímu teroru a nebezpečí fašismu ... "Třetí svazek Spisů Klementa Gottwalda obsahuje články a projevy z období od dubna 1931 do července 1932 ... V letech 1931-1932, kdy hospodářská krize nabyla u nás již katastrofálních rozměrů, byla ko…munistická strana, vedená Klementem Gottwaldem, jedinou silou, o niž se mohl opřít náš pracující lid statisícové masy nezaměstnaných v boji proti brutální moci buržoazie, proti systému Duchcovů a Košut, který na volání dělnictva po chlebě a práci odpovídal olovem a bajonety. Významné místo v pracích zahrnutých v tomto svazku zaujímá otázka vytvoření jednotné fronty všech pracujících a vypracování konkretních bojových metod pro dělnické hnutí v závodech, mezi nezaměstnanými a mezi pracujícími vrstvami rolnictva. ... Správnost gottwaldovské taktiky jednotné fronty byla potvrzena zvláště vítězstvím velké mostecké stávky, trvající od 23. března do 20. dubna 1932, a úspěchy mohutného hnutí rolnických mas na Zakarpatsku proti exekucím, dluhům, za práci a záchranu tisíců hladovějícich. V závěru knihy je uveřejněna rezoluce "Cesta ke sjednocení dělnické třídy na odboj a výboj"," ... která zdůrazňuje "nutnost navázání těsné spolupráce komunistů s prostými členy socialistických stran nejen v boji za denní požadavky pracujících, nýbrž i v boji proti buržoaznímu teroru a nebezpečí fašismu ...

Součástí souboru:

Spisy 1951 (4 sv, 1. vyd.)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	302, [6]
Jazyk:	česky
Edice:	Spisy
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 7. 2019 14:35
Číslo položky:	68724

O autorovi

Klement Gottwald

Klement Gottwald byl československý komunistický politik, jenž byl od roku 1929 poslancem Národního shromáždění, po druhé světové válce vykonával nejdříve funkci premiéra ve své první a druhé vládě. Čtyři měsíce po převzetí moci komunisty v roce 1948 byl zvolen prezidentem Československa. Byl přímo odpovědný za smrt mnoha desítek svých odpůrců i nevinných lidí . Klement Gottwald se narodil v Herolticích u Vyškova jako nemanželský syn chudé zemědělské dělnice Marie Gottwaldové. Jeho narození je ale zapsáno v rodné matrice pro Dědice a jako adresa narození je uvedeno Dědice 102. Přesné místo narození je nejasné. Před první světovou válkou se vyučil ve Vídni truhlářem, zároveň se účastnil činnosti mezi sociálnědemokratickou mládeží. Klement Gottwald byl ženatý s Martou Gottwaldovou. Ta, stejně jako on, měla nemanželský původ. Narodila se Rosálii Holubové, vdově po Augustínu Žitníkovi, čeledínu v Kopřivnici. I když jeho žena při něm stála a byla jeho věrnou společnicí, nikdy nevstoupila do KSČ. Dceru Martu měli za svobodna, sezdáni byli až 21. března 1928. Jejich dcera byla manželkou Alexeje Čepičky. V letech 1915–1918 byl vojákem rakousko-uherské armády. Traduje se, že bojoval v bitvě u Zborova, což by znamenalo, že zde stál i proti budoucímu generálu a prezidentu Ludvíku Svobodovi, který bojoval na straně čs. legií. Podle vojenského historika Aleše Knížka to sice nelze vyloučit, ale ani potvrdit. Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu označil Gottwaldovu účast u Zborova za legendu – Gottwald měl být v době bitvy v nemocnici ve Vídni. V létě roku 1918 Gottwald z rakouské armády dezertoval. Po vzniku samostatného Československa sloužil dva roky v Československé armádě. V letech 1920–1921 pracoval v Rousínově jako stolařský dělník. Po roztržce ve Svazu dělnických tělovýchovných jednot si komunisticky zaměřená část jednot vytvořila v roce 1921 novou org...

Více od autora