Ivan Vladimirovič Mičurin
Spisy : Pomologické popisy - 2

1955 | Nakladatelství Československé akademie věd

Druhý díl spisů jako pokračování prvního obsahuje další pohledy do díla velikého průkopníka nových směrů v ovocnářství a objevitele pěstitelských zákonů, které nebyly objeveny náhodně, ale vyplynuly z jeho mnohaleté tvůrčí práce. Dílo obsahuje pomologické popisy jabloně, hrušně, kdoule, hybridních jeřábů, višně, třešně…, slívy, meruňky, ostružníku, maliníku, nových odrůd révy a aktinidie, dále broskvoně a drobného ovoce. Ve zvláštní stati jsou uvedeny výsledky práce roku 1934 a seznam nových odrůd I.V. Mičurinem vypěstovaných a vhodných k množení. Druhý díl spisů jako pokračování prvního obsahuje další pohledy do díla velikého průkopníka nových směrů v ovocnářství a objevitele pěstitelských zákonů, které nebyly objeveny náhodně, ale vyplynuly z… jeho mnohaleté tvůrčí práce. Dílo obsahuje pomologické popisy jabloně, hrušně, kdoule, hybridních jeřábů, višně, třešně, slívy, meruňky, ostružníku, maliníku, nových odrůd révy a aktinidie, dále broskvoně a drobného ovoce. Ve zvláštní stati jsou uvedeny výsledky práce roku 1934 a seznam nových odrůd I.V. Mičurinem vypěstovaných a vhodných k množení.

Součástí souboru:

Spisy 1 - 2 - Principy a metody práce + Pomologické popisy 1953 (2sv., 610 + 479, 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	479
Jazyk:	česky
Překladatel:	Ladislav Černý
Edice:	6. svazek ed. Klasikové vědy. Sekce biologická, Klasikové vědy, Práce ČSAV. Sekce biologická
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Ivan Vladimirovič Mičurin

Ivan Vladimirovič Mičurin byl ruský šlechtitel a ovocnář, dvojnásobný nositel Leninova řádu. Zpočátku pěstoval ovocné odrůdy vhodné pro oblast středního Ruska. Využil ovocné odrůdy z různých oblastí Asie, rostoucí ve studeném klimatu s krátkou vegetační dobou. Křížením těchto odrůd s evropskými vypěstoval cca 300 nových odrůd ovoce, zejména jabloní, vhodných pro drsné podmínky vnitrozemského klimatu středního Ruska. Posunul tím hranice pěstování ovoce výrazně severněji. Předpokládal možnost změny genotypu působením vnějšího vlivu. Jeho práce a život byly používány sovětskou propagandou a pseudovědcem Lysenkem. Své zkušenosti Mičurin shrnul v knize jménem Výsledky šedesátiletých prací. Posmrtně pak vyšly jeho sebrané spisy a byly přeloženy do mnoha jazyků. Mičurinovy šlechtitelské úspěchy jsou známy i u nás. Náš úspěšný šlechtitel růží z Blatné Jan Böhm tyto Mičurinovy výpěstky ve své školce pěstoval a propagoval je ve svém Průvodci nevymrzající zahradou. Zde jsou u některých odrůd uvedeny také zkušenosti autora s mrazivou zimou na přelomu let 1928–1929 a 1939–1940. Československá akademie zemědělská jmenovala dne 3. března 1935 I. V. Mičurina za „nesmrtelné zásluhy o rozvoj ovocnictví" svým čestným členem.

Více od autora