Jan Bedrna, Arnold Jirásek, Miloš Klika, Vilém Kilián, Zdeněk Janeček, Jiří Diviš
Speciální chirurgie : Díl 1-4

1951 | Zdravotnické nakladatelství

Obsažené svazky:

Speciální chirurgie, učebnice chirurgie pro české a sloven... 1951 Díl I (348 s., 1. vyd.)
Speciální chirurgie, učebnice pro české a slovenské mediky... 1954 II. díl (166 s., 2. vyd.)
Speciální chirurgie, učebnice chirurgie pro české a sloven... 1953 III. díl (206 s., [8] s. barev. obr. příl, 1. vyd.)
Speciální chirurgie, učebnice chirurgie pro české a sloven... 1953 IV. díl (304 s., 24 s. obr. příl, 1. vyd.)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	348 + 206 + 328 + 166
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 2., přeprac.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 1. 2024 12:46
Číslo položky:	729550

O autorech

Arnold Jirásek

Arnold Jirásek byl český lékař, chirurg, vzdálený příbuzný českého spisovatele Aloise Jiráska, známý též tím, že 28. října 1939 operoval Jana Opletala, zasaženého střelou z revolveru do břicha na protinacistické demonstraci. Zemřel roku 1960 v Praze. Pohřben byl v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.

Více od autora

Jan Bedrna

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar byl český novinář a básník, publicista, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny, jedna z vedoucích tvůrčích osobností na sklonku 19. století a v 1. polovině 20. století. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Otec ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Matky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější otcovy sestry - byl vychováván matkou a tetami v „olšanské vile“ na Žižkově. Zde se později scházela jeho anarchistická skupina – Fráňa Šrámek, Karel Toman aj. Studium na gymnáziu a obchodní akademii nedokončil. Pro účast v hnutí tzv. Omladiny 1893 byl zatčen a v Plzni na Borech strávil 14 měsíců. Na sklonku 90. let 19. století se Neumann přiklonil k ideologii komunistického anarchismu a k anarchistickému hnutí, které prosazoval v časopise Nový kult. Po kratším pobytu ve Vídni se v letech 1905–14 usadil na Moravě. Zúčastnil se vystoupení předválečné moderny v Almanachu prosazujícím expresionismus, kubismus a futurismus. V roce 1915 narukoval do armády a prodělal válečné tažení v Makedonii a Albánii. Po vyhlášení samostatnosti se usadil v Praze. Zde založil časopis Červen , kolem něhož soustředil jak předválečnou modernu , tak nastupující mladou generaci hlásící se k tzv. proletářskému umění . V roce 1929 byl jedním ze sedmi spisovatelů, kteří se postavili proti novému Gottwaldovu vedení v KSČ a byl ze strany vyloučen. Zůstal však i nadále věrný levicovému zaměření. Vedl časopis Levá fronta, podílel se na vytvoření protifašistické kulturní...

Více od autora