Knihy
Historie
Evropská historie
Kurt Konrad
Španělské revoluce

Kurt Konrad
Španělské revoluce

1949 | Nakladatelství Naše vojsko

Marxistická studie o revolučních hnutích ve španělských dějinách od středověku až po občanskou válku v roce 1936, pod jejímž vlivem byla tato kniha napsána. Ve svém přehledu špaň. dějin Konrád historickou látku aktualisoval tím, že zdůrazňoval a rozváděl ty momenty, které v době vzniku knihy měly zvlášť akutní význam. Marxistická studie o revolučních hnutích ve španělských dějinách od středověku až po občanskou válku v roce 1936, pod jejímž vlivem byla tato kniha napsána. Ve svém přehledu špaň. dějin Konrád histori…ckou látku aktualisoval tím, že zdůrazňoval a rozváděl ty momenty, které v době vzniku knihy měly zvlášť akutní význam.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce zašlá obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý lehce zašlá obálka	Skladem pro e-shop	39 Kč
	Stav Dobrý zašlá obálka, ořízka s flíčky	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	178, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	8. svazek ed. 8. svazek ed. Živá minulost
Vydání:	2. vyd., v Našem vojsku 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 7. 2025 9:15
Číslo položky:	1294540

O autorovi

Kurt Konrad

Kurt Konrad, vlastním jménem Kurt Beer , byl český marxistický novinář, literární a divadelní kritik. Kurt Konrad se narodil v německé židovské rodině, otec byl majitelem pily a byl obchodníkem se dřevem. V roce 1913 se jeho rodina přesunula do Brna a tam absolvoval gymnázium . Ve 20. letech založil v Brně s přáteli Spolek nadlidí, ve kterém četli esoterickou poezii, debatovali o ruské revoluci a Sigmundu Freudovi. Na Německé univerzitě v Praze studoval medicínu, avšak studium v roce 1931 nedokončil. Začal se politicky angažovat, v roce 1928 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1930 až 1938 působil v časopise Tvorba, také v Rudém právu a Haló novinách jako komentátor. Poté nastoupil na sovětský zastupitelský úřad na pozici tiskového přidělence . Byl též spolupracovníkem Julia Fučíka. Po obsazení Československa v roce 1939 odmítl pomoci svému mladšímu bratru Fridrichovi při útěku z protektorátu a ubytovat ho, ale vysvětlil mu, že obsazení Československa nesleduje strategický cíl připravit útok na Sovětský svaz, jak se mylně domnívá, ale je namířeno proti západním mocnostem. Pro svou spolupráci s prvním ilegálním ústředním vedením Komunistické strany Československa byl v březnu 1941 zatčen a vězněn. Jeho život se končí v září 1941 v Drážďanech, kde spáchal sebevraždu. Uvádí se, že svá poslední slova napsal na bílé záložce kalhot; zněla: „Umírám čestně.“

Více od autora