Knihy
Umění a architektura
Noty
Mikoláš Aleš
Špalíček národních písní a říkadel

Mikoláš Aleš
Špalíček národních písní a říkadel

1941 | Nakladatelství Melantrich

Alšovy ilustrace národních písní a říkadel z doby sklonku 18. a na začátku 19. století.
Kniha obsahuje více než dvě stě kreseb, včetně ornamentů a iniciál z let 1887 až 1890. Ilustrované písně vytvořili neznámí autoři lidové poezie a sesbírali etnografové a sběratelé písní. Předmluvu napsal Miroslav Míčko, doslov a …katalog Jiřina Doubnerová. Alšovy ilustrace národních písní a říkadel z doby sklonku 18. a na začátku 19. století.
Kniha obsahuje více než dvě stě kreseb, včetně ornamentů a iniciál z let 1887 až 1890. Ilustrované písně vytv…ořili neznámí autoři lidové poezie a sesbírali etnografové a sběratelé písní. Předmluvu napsal Miroslav Míčko, doslov a katalog Jiřina Doubnerová.

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	xx, 306
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Mikoláš Aleš
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 1. 2024 10:42
Číslo položky:	728045

O autorovi

Mikoláš Aleš

Mikoláš Aleš byl český malíř, kreslíř, dekoratér a ilustrátor, jedna z nejvýznamnějších osobností takzvané „Generace Národního divadla“, klasik českého umění 19. století. V ranějším období tvořil v pozdně romantickém stylu, přičemž vycházel z odkazu Josefa Mánese, později směřoval spíše k secesi. Jeho otcem byl František Aleš, písař a později městský tajemník, člen významné a zámožné mirotické rodiny, matkou Veronika Alšová, rozená Famfulová. Kvůli finančním potížím se celá rodina několikrát přestěhovala. V roce 1856 nejprve do Písku a následně do Prahy. Ani tam se však nepodařilo situaci zlepšit a Alšové se v únoru 1859 vrátili zpět do Mirotic. Kreslit začal už ve čtyřech letech. V roce 1862, podobně jako jeho dva bratři František a Jan, nastoupil na školu v Písku a v roce 1865 na gymnázium, které však pro neshody s jedním z tamních pedagogů musel opustit. Začal se učit malířem a roku 1867 vstoupil do druhé třídy písecké reálky, kde studoval až do roku 1869, kdy odjel do Prahy na Akademii výtvarných umění. Během studia si přivydělával vyučováním kreslení a drobnými ilustracemi. Jeho učiteli byli Josef Matyáš Trenkwald a Jan Swerts. V roce 1876 se zúčastnil demonstrace proti profesoru A. Woltmannovi, který během své přednášky v německém vzdělávacím klubu Concordia popřel sice existenci českého umění v době gotické a barokní; uvedl, že české umění pouze přejímalo v té době německé vzory. Čeští studenti, kteří přednášku navštívili, hlasitě protestovali a neopustili přednáškovou síň, na což profesor Woltmann reagoval vyklizením síně. Později protesty přerostly v potyčky mezi německými a českými studenty. Aleš byl potrestán několikadenním vězením a vyloučen z akademie. Po tom, co předčasně zemřeli oba jeho bratři , zemřela v roce 1869 také jeho matka. Otec se v roce 1874 znovu oženil, ale téhož roku zemřel. Protože se svou macechou se nikdy nespřátelil, zůstal ve 22 letech ...

Více od autora