Stav: |
Dobrý, potrhaná a odřená obálka
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | xx, 306 s., [xi] l. obr. příl |
Jazyky: | česky |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | pá 22. září 2023 10:17 |
Číslo položky: | 647011 |
Špalíček 305 Alšových ilustrací národních písní a říkadel péčí Maryny Svobodové-Alšové a dra Emanuela Svobody, který napsal úvodní slovo
a za redakční spolupráce Václava Kaplického vydal a vytiskl Melantrich a. s. v Praze.
Grafickou úpravu navrhl a řídil František Muzika.
Anotace na přebalu knihy: F. X. Šalda o Mikoláši Alšovi, rok 1913.
------------------------------
"Dodnes je známo 365 ilustrací písní a říkadel, kreslených od r. 1870 do r. 1911.
1. vydání rok 1895, soubor 24 ilustrací pod názvem: "Alešovy illustrace národních písní", vydáno o Národopisné výstavě, ve prospěch Ústřední matice školské. Vydávaly se rychle po sobě v několika vydáních.
Později je v téže úpravě vydával Josef Šváb v Praze, rovněž v několika vydáních, ve "Švábově laciné bibliotéce" (edice) jako svazeček I. pod názvem: "Mistra Mikuláše Aleše ilIustrace národních písní".
V důstojné knižní úpravě vydal je však teprve v r. 1906, K. B. Mádl u nakladatele J. Otty jako "Špalíček jednoho sta národních písní a říkadel".
Úspěchem prvého Špalíčka povzbuzen, vydal Mádl v roce 1912 "Druhý špalíček padesáti národních písní".
Nově vydalo nakladatelství Ottovo "Špalíček" až v r. 1933 a to otiskem 107 obrázků z obou dříve vydaných Špalíčků. Ve Špalíčku u Otty nebyla vydána ani polovina Alšových písní a říkadel.
Teprve v tomto vydání Melantricha, r. 1939, pod vžitým názvem "Špalíček národních písní a říkadel", vychází celý soubor nejhodnotnějších Alšových ilustrací k písním a říkadlům. Kresby uspořádány jsou v časovém pořadu svého vzniku."
(Dr. E. Svoboda: Úvodní slovo, kniha: M. Aleš: Špalíček národních písní a říkadel, vydal: Melantrich a. s. v Praze, rok 1939)
Mikoláš Aleš byl český malíř, kreslíř, dekoratér a ilustrátor, jedna z nejvýznamnějších osobností takzvané „Generace Národního divadla“, klasik českého umění 19. století. V ranějším období tvořil v pozdně romantickém stylu, přičemž vycházel z odkazu Josefa Mánese, později směřoval spíše k secesi. Jeho otcem byl František Aleš, písař a později městský tajemník, člen významné a zámožné mirotické rodiny, matkou Veronika Alšová, rozená Famfulová. Kvůli finančním potížím se celá rodina několikrát přestěhovala. V roce 1856 nejprve do Písku a následně do Prahy. Ani tam se však nepodařilo situaci zlepšit a Alšové se v únoru 1859 vrátili zpět do Mirotic. Kreslit začal už ve čtyřech letech. V roce 1862, podobně jako jeho dva bratři František a Jan, nastoupil na školu v Písku a v roce 1865 na gymnázium, které však pro neshody s jedním z tamních pedagogů musel opustit. Začal se učit malířem a roku 1867 vstoupil do druhé třídy písecké reálky, kde studoval až do roku 1869, kdy odjel do Prahy na Akademii výtvarných umění. Během studia si přivydělával vyučováním kreslení a drobnými ilustracemi. Jeho učiteli byli Josef Matyáš Trenkwald a Jan Swerts. V roce 1876 se zúčastnil demonstrace proti profesoru A. Woltmannovi, který během své přednášky v německém vzdělávacím klubu Concordia popřel sice existenci českého umění v době gotické a barokní; uvedl, že české umění pouze přejímalo v té době německé vzory. Čeští studenti, kteří přednášku navštívili, hlasitě protestovali a neopustili přednáškovou síň, na což profesor Woltmann reagoval vyklizením síně. Později protesty přerostly v potyčky mezi německými a českými studenty. Aleš byl potrestán několikadenním vězením a vyloučen z akademie. Po tom, co předčasně zemřeli oba jeho bratři , zemřela v roce 1869 také jeho matka. Otec se v roce 1874 znovu oženil, ale téhož roku zemřel. Protože se svou macechou se nikdy nespřátelil, zůstal ve 22 letech ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem